Petr Holub: Babiš v Dukovanech za silný stát

Když to řekl den před hlasováním o nedůvěře jeho vládě, pak to může být tím, že si chtěl pojistit podporu komunistů a prezidenta Miloše Zemana.

Jiří Leschtina: Proč už prezident Zeman nepolíbí Danu Drábovou

• Upravit
• Smazat

Leckdo si ještě vybaví ten dlouhý a vroucí polibek, který vlepil při spuštění Jaderné elektrárny Temelín premiér Zeman předsedkyni Úřadu pro jadernou bezpečnost Daně Drábové.

Ovšem i z věcného hlediska je na čase, aby se o stavbě nových reaktorů mluvilo. Nejde vyloučit, že první reaktor v Dukovanech bude odstaven už v roce 2035, tedy v termínu, když už se jeho náhrada nestihne dokončit.

Debata je ovšem nutná hlavně z toho důvodu, že stát potřebuje nějakou energetickou koncepci, podle níž se bude řídit v příštích desetiletích. Zatím totiž není nic jasného a také nebude, dokud se nerozhodne o budoucnosti jádra.

Stát může vybudovat atomové reaktory a vytvořit tak bezpečnou rezervu pro dodávku elektřiny na dlouhá léta, anebo spolehnout se na nové technologie, které budou vyrábět čistou energii, ať už z větru, vody, ze slunce nebo z bioplynu.

Jak financování stavby a provozu garantovat

Dukovany jsou na sto let, takže mysleme na nezávislost, říká expert

• Upravit
• Smazat

Kdy se dočkáme rozhodnutí o dostavbě jaderných elektráren Dukovany a Temelín? Jsou skutečně potřeba dva obří bloky, nebo by bylo lepší stavět bloky menší? A co bude s Dukovany po roce 2035, kdy se plánuje odstavení nynějších bloků?

V prvním případě se zachová rozhodující role státu, v tom druhém případě se otázka dodávek ponechá v první řadě na energetickém trhu, který sice budou státní úřady regulovat, výrobní kapacity však budou mimo jejich přímý vliv. Která z obou variant je víc realistická nebo bezpečnější, o tom se právě začíná mluvit.

Samotný Babišův návrh míří na základ problému. Doporučil, ať nové reaktory postaví dceřiná společnost státní firmy ČEZ. To má nepochybně smysl. Rozhoduje se o investici v řádu stovek miliard korun, jde o riskantní investici vzhledem k tomu, že se u jaderných elektráren vyžadují mimořádná bezpečnostní opatření a stavba se může protáhnout. Kdo jiný než stát si může něco takového dovolit.

Pokud tedy bude vláda garantovat financování nákladné stavby, pak je logické, že se investorem stane státní firma, tedy česká státní firma ČEZ. Ještě půjde o to, kdo bude zhotovitelem, ovšem tak daleko v debatě ještě nejsme.

Dana Drábová: Stavba nového jaderného bloku pouze v režii ČEZu je naivní

Jak dosáhnout toho, aby se stavba nového jaderného bloku v Česku začala posouvat kupředu? Klíčové je rozhodnutí o tom, kdo výstavbu zaplatí. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu to připomíná šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová s tím, že takové rozhodnutí je neustále odsouváno.

V této úvaze ovšem jedna věc nehraje. Zbývá ještě vysvětlit, jakým způsobem chce stát financování stavby a provozu garantovat. ČEZ není stoprocentní státní firma, která může všechno zaplatit ze svých zisků případně se státní podporou.

Státu v něm patří 70 procent akcií a zbytek drží minoritní akcionáři, kteří přirozeně vyžadují podíl na zisku a své zájmy automaticky nepodřídí politickému cíli, tedy energetické bezpečnosti země. Bude tedy nutné jejich akcie vykoupit, případně připravit projekt nových reaktorů takovým způsobem, že investice zaručí přiměřené výnosy.

Obě varianty se těžko uskutečňují. Například zajistit zisk může pouze garantovaná cena, za kterou bude rozvodná síť elektřinu z nových reaktorů odebírat. To v dnešních relacích znamená výrazně vyšší cenu, než za kterou je elektřina běžně k dispozici.

Petr Holub|foto: Khalil Baalbaki

Přesto premiér Babiš ukázal jedinou možnou cestu, po níž se dá k obnově jaderné energetiky dojít. Stát musí nejdříve prokázat své schopnosti v přípravě stamiliardové investice a vypořádání jejích souvislostí s běžným ekonomickým provozem.

Pak je možné také věřit, že bude schopen realizovat složitou stavbu reaktoru podle současných, mimořádné přísných bezpečnostních předpisů.