Petr Holec: Písničkáři tvrdí předvolební muziku. Už chybí jen Ortel

Přímé i nepřímé politické angažmá muzikantů samozřejmě není ničím novým. Seděli v parlamentu a často zazpívají, jakmile začne nějaký politik zachraňovat demokracii. Možná je to i dědictvím listopadu 1989, jemuž kdysi dali určitou symboliku právě i zpěváci. 

Rozdíl je ale v tom, že zatímco tehdy bojovali za něco, dnes bojují proti něčemu. Nebo spíš proti někomu. Klus vytáhl proti premiérovi, Hutka proti prezidentovi, Jakl proti elitám a Nos téměř proti všem. Na hudebním trhu tak začíná být dost těsno.   

Jiná liga

Klus s Hutkou nikam nekandidují, nebo aspoň zatím ne. U Kluse je samozřejmě ironie, že teď vytáhl právě proti Babišovi, když předtím ve svém hitu Za co, pane Bože, za co vytáhl stejně jako on proti všem tradičním politikům. A nejvíc proti těm z ODS a TOP 09, kteří nyní bojují proti Babišovi. 

Je to věc morálního charakteru, hájí Klus svůj manifest proti Babišovi

Písničkář Tomáš Klus tento týden oznámil, že končí s Andrejem Babišem. Nechce vystupovat na festivalech a koncertech, které sponzoruje koncern Agrofert. Nebude také vystupovat v médiích, která jsou v Babišově svěřenském fondu. Proč to dělá?

Po Hutkově songu Miloš a zubatá, v němž písničkář pohřbívá prezidenta, zase nejspíš jako obvykle nejvíc zbudou slova Zemanova mluvčího Jiřího Ovčáčka, že si „sám podepsal svůj ortel“. 

Jakl s Nosem jsou ale jiná liga. Prvně jmenovaný je dlouholetý spolupracovník bývalého premiéra a prezidenta Václava Klause a stále sedí i ve správní radě Institutu Václava Klause. Teď kandiduje za populistu Okamuru. Jeho hnutí SPD označil exministr spravedlnosti za ANO Robert Pelikán za „fašistické“, zatímco podle výroční zprávy ministerstva vnitra úspěšně přebralo extremistickou agendu. 

A pozadu nezůstává ani sám Jakl. Mimo jiné píše, že současné elity chtějí cíleně řízenou masovou migrací, podobně jako kdysi nacisti, vytvořit „nového člověka“. 

Chybí jen Ortel

Hrdě homofobní Nos na to jde ještě ostřeji. Jeho vlastní web je plný slov o „šmírování,“ „slídění,“ „vymývání mozků“ a taky spousty nadávek. 

Chybí snad jen Ortel. Ne však ten Ovčáčkův, ale taky písničkář.
Petr Holec

Jakl s Nosem to samozřejmě už zkoušeli i v jiných volbách. Prvně jmenovaný chtěl být prezidentem, nesebral ale dost podpisů a zůstal jen prezidentem První pivní extraligy. Nos kandidoval nejen za Pravý blok či Balbínovu poetickou stranu ve všech možných volbách, taky neúspěšně. A stejně teď možná dopadnou i v senátních volbách. 

Už jen jejich kandidatura ale vypovídá o důstojnosti Senátu. Chybí snad jen Ortel. Ne však ten Ovčáčkův, ale taky písničkář.