Petr Hartman: Odbory v Česku nejsou pro každého, pro radikály už vůbec ne
Odbory nejsou zdaleka pro každého. Dokonce ani pro většinu lidí nespokojených s prací současné vlády. Soudě alespoň podle výsledku víkendového protestu v Praze. Na Václavské náměstí nedorazily desítky tisíc občanů tak jako v září.
Tehdy akci opakovaně organizovali lidé spojovaní s proruskými postoji. Z pódia zaznívaly vedle požadavků na konec Fialova kabinetu také výzvy na vystoupení z Evropské unie či z NATO nebo slova zpochybňující podporu Ukrajině a vybízející ke vstřícnosti vůči Putinovu režimu.
Čtěte také
Na odborářské demonstraci podle očekávání podobné výroky nezazněly. Není tudíž překvapením, že řady protestujících značně prořídly.
Zkrátka odbory nejsou pro určitou část nespokojené veřejnosti dostatečnou zárukou radikálních postojů. Proto tito lidé neměli důvod se na víkendovou demonstraci trmácet. Nízká účast na ní poněkud zpochybnila vysvětlení přítomnosti desítek tisíc nespokojených občanů na zářijových akcích.
Vypadá to na to, že tehdy nešlo většinou o vystrašené a znepokojené jedince, kteří využívají každou příležitost dát své obavy z dramatického růstu cen energií a z vysoké inflace veřejně najevo. Zároveň přitom neřeší, kdo protesty pořádá a koho svojí účastí de facto podporují.
Mizivý zájem
Čtěte také
Rozdíl mezi zářím a říjnem názorně ukazuje, že s napětím ve společnosti a rostoucí radikalizací umí lépe pracovat lidé napojení na dezinformační scénu než odboráři. Dokáží je opakovaně přivést do ulic v poměrně velkém počtu. Budují si tím postavení reprezentantů určité části společnosti.
Čím víc nespokojených kolem sebe shromáždí, tím vyšší bude šance prosazovat radikální požadavky. Jejich naplnění by přitom nasměrovalo Českou republiku pryč ze společenství západního demokratického světa.
Přitom zájem politiků o víkendový odborářský protest přitáhla spíše polemika o případném využití, či zneužití, této akce v prezidentské kandidatuře Josefa Středuly. Politiky by měla paradoxně více znepokojovat nízká účast veřejnosti na této akci. Nevypovídá totiž o tom, že by lidé byli s vládním řešením svých akutních problémů spokojeni.
Mizivý zájem o odborářskou demonstraci názorně ukázal, že davy lidí dokáží dostat do ulic spíš nově se formující radikální politické síly. Zatím nejsou natolik početné, aby dokázaly něco zásadního změnit.
Pokud jim politici budou svým počínáním nahrávat a k rostoucí nervozitě ve společnosti přispívat, podpora radikálů může sílit. Dění kolem energetické krize s nástupem zimy k tomu bude vhodnou příležitostí. Do ulic tak za několik měsíců mohou vyrazit ještě početnější davy. Jak ukázala víkendová demonstrace, nebudou pochodovat pod odborářskými vlajkami.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
