Petr Hartman: Hlasující Piráti hledají cestu z krize
V lednu výrazně obměnili vedení. V červnu neuspěli ve volbách do Evropského parlamentu. V září by teoreticky mohlo opět dojít na volbu nového vedení. V říjnu by pak členové mohli případně rozebírat další neúspěch, tentokrát ve volbách krajských a do jedné třetiny Senátu. Výsledkem by mohla být opět snaha vyměnit vedení. V tomto rytmu by potom mohli pokračovat až do sněmovních voleb na podzim příštího roku. Řeč je o Pirátech a vlnách vášně a nespokojenosti v jejich řadách.
K částečnému zklidnění by mohl přispět výsledek nejnovějšího hlasování. V něm se rozhodlo o tom, že mimořádné jednání celostátního fóra se v září konat nebude. Takže si Piráti po prázdninách nebudou na sjezdu vyčítat, kdo může za ztrátu dvou křesel v Evropském parlamentu a za úbytek zhruba poloviny voličů.
Což automaticky neznamená, že by se ke kritické diskusi nemohli vrátit hned v říjnu a přidat k tomu rozbor dalšího volebního neúspěchu. Na jeho odvrácení nemají příliš času. Pokud ho více využijí k mobilizování voličů než k vzájemným půtkám, mohou se mu vyhnout.
Vnitrostranická demokracie
Fungování Pirátů je však založeno na skutečně široké vnitrostranické demokracii, proto to není úkol jednoduchý. Nejde pouze o různá hlasování, která vyvolávají mezi členy polemiku a přitahují pozornost médií a tím i veřejnosti.
Čtěte také
Přitom jejich konání a výsledek mohou někdy působit rozpačitě. Stačí připomenout plebiscit kolem setrvání ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) ve vládě.
Velká míra vlivu členské základny na fungování Pirátů se projevuje i v obsazování nejrůznějších stranických postů a také v přípravě a vedení kampaní.
Zkrátka protestní opoziční strana v podobných podmínkách mohla celkem úspěšně fungovat. Když na sebe převzala vládní odpovědnost, mohou tyto mechanismy přinášet spíše problémy než užitek.
Přesto není lehké zaběhnutý systém měnit. Snaha naráží na odpor části členů.
Konec přitažlivosti
Hledání shody nejenom v tomto bodě není jednoduché. To pochopitelně nezajímá veřejnost. Ta část, která v minulosti Piráty podporovala, oceňovala jejich snahu nekompromisně pojmenovávat problémy a nabízet jejich řešení.
Tím, že se strana stala součástí koaliční vlády, o svoji přímočarost přišla. Zároveň se ukázalo, že pod tíhou vládní odpovědnosti není snadné prosadit některé věci.
Není divu, že uvnitř strany se opakovaně diskutuje o tom, zda mají být Piráti součástí vlády Petra Fialy (ODS). Zda kvůli tomu neztratili dravost a přitažlivost nejenom pro mladé voliče.
Na podzim se názorně ukáže, zda Piráti pouze nezvládli kampaň a své příznivce dostatečně nemobilizovali, nebo zda o jejich velkou část skutečně přišli.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Julie Hrstková: Daňové šílenství brzdí jen parlamentní volby za rohem
Tak jakou daň bychom zavedli dnes? Otázka, kterou si zřejmě jednotliví členové vlády Petra Fialy pokládají každé ráno při čištění zubů.
-
Jiří Leschtina: Společnost volá po regulaci zbraní. Politici by měli pozorně naslouchat
Bylo pochopitelné, že se po masové vraždě na pražské Filozofické fakultě UK ozvalo volání po přísnější regulaci střelných zbraní.
-
Radko Kubičko: Volný pohyb hnutí ANO po politické scéně
Odchod dosavadní české zástupkyně v EK Věry Jourové z hnutí ANO, byl prý přátelským rozchodem. Položil ale opět otázku dalšího směřování aktuálně nejsilnějšího ANO.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
