Petr Fischer: Ikona úplatnosti a užitečného idiotství
Začalo se mu říkat „strašidlo z Hannoveru“. Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, který se v dolnosaské metropoli uzavřel před světem, straší svým přístupem k válce na Ukrajině celé Německo. Stal se symbolem špatného svědomí země, která si s válečníkem Putinem zadala až příliš.
Gerhard Schröder, toho času stále člen dozorčí rady ruské státní společnosti Rosněfť a největší lobbista zmrazeného projektu Nord Stream 2, se od počátku války na Ukrajině odmítá distancovat od Putina, kterého považuje za svého dobrého přítele.
Čtěte také
Snad i proto se před pár dny na vlastní pěst, bez vědomí vlády Olafa Scholze, vydal do Istanbulu a pak do Moskvy, aby pomohl mírovému řešení situace.
Jenže schůzku s Putinem ani na ruské straně nikdo nepotvrdil, zbyla jen esoterická fotografie z instagramu Schröderovy korejské ženy So-yeon, která se v hotelovém pokoji s výhledem na Rudé náměstí v Moskvě modlí (snad za mír na světě).
Schröderovo chování nabírá podobu ostudné frašky, ale není nečekané, jen navazuje na to, jak bývalý kancléř vystupoval dříve. Patřil k nejaktivnějším Putinovým západním emisarům, kromě Rostněfti a Nord Streamu sahal i po Gazpromu.
Putin důkladně rozklížil Evropu
Čtěte také
Schröder byl nejsvítivějším diamantem Putinovy evropské politické sítě, byl viditelnější než bývalý rakouský kancléř Wolfgang Schüssel, který si díky Putinovi sedl do dozorčí rady Lukoilu.
Z ní ale po napadení Ukrajiny odstoupil, podobně jako z Rosněfti či Sberbank rychle po začátku války vycouvali dva další bývalí předsedové evropských vlád: italský Matteo Renzi a francouzský Francois Fillon (expremiér Finska Esko Aho také ve Sberbank už nesedí). Schröder se na rozdíl od svých evropských kolegů vyjadřoval dál i k mezinárodně-politické situaci, psal knihy, v nichž stál na Putinově straně: kritizoval NATO, viděl konec Západu.
Tehdy se o Schröderovi, kterému za tři týdny bude 78 let, mluvilo jako o alternativním kritikovi, dnes už se řada lidí nebojí mluvit o podrývání Evropy a o zradě. Snad i proto se teď Schröder snaží zachránit tvář a vytváří dojem mírotvůrce se zvláštními vztahy s Putinem.
Čtěte také
Němci se za strašidlo z Hannoveru stydí, zvláště když se dál drží Putinových peněz, ale Schröder je straší hlavně tím, že je produktem lehkomyslnosti, s jakou se Německo a s ním celá Evropa pouštěly do rozsáhlých obchodních spojení s Putinovým Ruskem.
Nebyla to jen Schröderova práce, za jehož vlády v roce 2001 Putin mluvil v Bundestagu o svobodě a demokracii a společné evropské kultuře, přičemž měl ruce od krve z brutálně vybombardovaných čečenských měst.
Putinově lákání podlehla i Schröderova nástupkyně Angela Merkelová, která otvírala Nord Stream 1 a pomáhala i rozšíření projektu na druhou linii plynovodu. Celá Evropa jako omámená věřila, že s Putinem se dá obchodovat bez větších politických škod.
Putin tak důkladně rozklížil Evropu, která se teď během války na Ukrajině dává narychlo dohromady. Schröder je ikonou této Putinovy strategie, proto všechny dál tak děsí. Konec Schrödera v Putinově Rusku by byl důležitým symbolem definitivního konce jedné ponižující éry evropské politiky. Pád ikony úplatnosti a užitečného idiotství.
Strašidlo z Hannoveru bude Evropu obcházet jako černé politické svědomí ještě dlouho, prozatím by ale mohlo definitivně zmizet z veřejné scény a modlit se se svou ženou o dějinné odpuštění. Čištění upatlaného svědomí už budou muset zvládnout jeho dnešní evropští nástupci.
Autor je komentátor časopisu Euro
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
