Lída Rakušanová: Plyn z Ruska a inspirace Německem

V Evropě si toho všiml málokdo a pokud ano, bral to nejspíš jako místní folklór. Koncem téhož roku přestalo Rusko kvůli sporům o výši plateb dodávat plyn na Ukrajinu a v lednu 2009 i do Evropy.

Po dva týdny zůstaly miliony lidí uprostřed zimy bez dodávek tepla. A to navzdory skutečnosti, že jsou příjmy z plynu a ropy pro Rusko naprosto zásadní.

Čtěte také

Niedermayer: Vracet se od ruského plynu k uhlí by byla chyba. I když krátkodobě musíme využít vše

Velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška to později v Českém rozhlase komentoval slovy, že ke kompletnímu odříznutí dodávek ruského plynu nedošlo nikdy, ani v době studené války.

A tehdejší předseda Komise EU José Manuel Barroso varoval, aby si z toho státy sedmadvacítky vzaly ponaučení a svou závislost na ruském plynu snížily. Což se bohužel nestalo.

Takže na přepadení Ukrajiny Ruskem teď sice Západ reagoval sankcemi, jaké prý svět ještě neviděl, ale přes platby za ruskou ropu a plyn tamní válečná zvěrstva ruské armády i nadále spolufinancuje. Loni za obě komodity inkasovala Moskva skoro 105 miliard eur, což bylo 36 procent celkových příjmů Ruské federace.

Skoncovat s ruským plynem

Následovat příkladu Spojených států, které z těchto důvodů už ruský plyn odmítly kupovat, se vlády států Unie přesto zdráhají, a to v čele s Německem, které je na plynu z Ruska závislé z 55 procent. Otázka je, zda se to, alespoň pokud jde o Německo, záhy nezmění.

Čtěte také

Chceme ruskou ekonomiku poškodit? Nekupujme od Moskvy ropu a plyn, přestaňme doma topit, radí ekonom Skořepa

Experti z renomované Leopoldiny, což je německá Národní akademie věd, totiž vypracovali plán, podle něhož by Německo mohlo zastavit dodávky ruského zemního plynu okamžitě, a to aniž by se vzdalo svých klimatických cílů.

Muselo by ale zredukovat spotřebu, krátkodobě se vrátit ke spalování uhlí a postarat se rodinám s nízkými příjmy i podnikům o kompenzace zvýšených nákladů na energie. A samozřejmě se intenzivně soustředit na výstavbu terminálů na zkapalněný plyn, na rozvoj obnovitelných zdrojů a na vodík.

Lída Rakušanová, komentátorka|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Pokud by se toho Německo odvážilo, byla by to inspirace pro celou Unii. Včetně Česka. Zdejší dodávky plynu pocházejí totiž téměř stoprocentně z Ruska a za to, že se totéž neděje i v případě ropy, vděčíme pouze prozíravosti politiků z první poloviny 90. let, kteří tehdy, kdy neblahé zkušenosti s Ruskem byly ještě čerstvé, prosadili výstavbu ropovodu z bavorského Ingolstadtu.

Přesto zaplatila Česká republika v roce 2019 Rusku za ropu z ropovodu Družba a za plyn celkem 77 miliard korun. A ještě víc to bude vzhledem ke zdražení energií letos. Kam tyto peníze jdou, vidíme v televizi každý den.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu