Pěna vnitropolitických dnů

Dost výrazně se do kampaně podle očekávání vkládají média, přicházející tu a tam dokonce s absolutními výroky. Například dnešní MF Dnes říká, že "Švejnarovu šanci drtí lidovci", jak zní titulek článku doplněného o jmenný seznam poslanců a senátorů za stranu lidovou, kteří údajně dají hlasy jednomu či druhému uchazeči o prezidentské křeslo. Václav Klaus podle listu prý může počítat ze třinácti lidoveckými hlasy, přičemž podle výčtu jeho volitelů jsou vesměs jména zákonodárců KDU, působících ve vrchních politických patrech už značně dlouhou dobu. Deník samozřejmě vychází z toho, co lidovecké osobnosti samy deklarují, ale do jaké míry to považovat za příslovečnou bernou minci? Volba bude podle všeho přece jen tajná a tak se může dít leccos jiného, než co se dnes nahlas z nejrůznějších důvodů říká. Stále nadto není jasné, zda nějakým způsobem může s prezidentskou volbou souviset otázka návratu předsedy Jiřího Čunka do vlády. Určité podezření se už před několika dny objevilo, že by prý lidovci mohli vyměnit hlasy pro Klause za Čunkův comeback. Ten se nicméně před volbou konat skoro určitě nebude. A mimochodem: MF Dnes uvádí Čunka mezi těmi, kteří budou volit Jana Švejnara, což je dost překvapivé bez ohledu na to, že předseda chce být znovu ministrem a tedy i vicepremiérem.

A média se rovněž pozastavují nad tím, že v úterý trvala návštěva Jana Švejnara v senátním klubu ODS jen asi sedm minut. Není však proč se divit. Občanští demokraté tvrdí už velmi dávno, že pro ně žádný jiný kandidát než Václav Klaus neexistuje a setkání s jeho rivalem tedy bylo čistě jen ze slušnosti. Od senátorů nedostal Švejnar jediný dotaz a opět se nelze divit: kdo by se ptal a projevoval tak o Švejnara vlastně určitý zájem, mohl by se snadno ocitnout v podezření, že možná uvažuje nad tím Klause přes veškeré sliby, včetně podpisů na stranickém kongresu, přece jen možná nevolit. Ačkoliv někdo tvrdí, že v podobných otázkách projevuje ODS obvykle značnou schopnost disciplíny a jednoty. Ale lze si stejně představit, že určité rozčarování prezident Klaus způsobil po předloňských volbách, když například celé týdny nejmenoval předsedu vítězné strany Topolánka premiérem a tak dále. Jestli nějaká hořkost přetrvává, stejně to neznamená, že se obrátí v hlasy pro Švejnara. Ale znovu opakujme: volba je tajná a zrovna ODS je proti návrhu sociálních demokratů učinit z ní veřejnou.

V pěně předvolebních dnů se dnes vynořily také výsledky čerstvého průzkumu popularity politiků provedeného společností STEM. Ačkoliv samotná kategorie popularity naznačuje, že jde o spíš okrajové šetření veřejného mínění, přesto možná stojí za povšimnutí, že jediný, kdo si z politiků od minule polepšil je sociálně-demokratický šéf Jiří Paroubek, který nyní skončil třetí za dlouhodobě nejpopulárnějším pražským primátorem Pavlem Bémem a svým stranickým kolegou Bohuslavem Sobotkou. Proč Paroubek právě nyní takříkajíc "šel nahoru"a to na úkor politiků vládní koalice, si lze vysvětlit snad tím, že se vládní kabinet pomalu začíná blížit polovině funkčního období, kdy tradičně lidé preferují opozici. A pak i z uvedení reforem veřejných financí do praxe, což opoziční politikové, ale také i některé média, provázejí komentáři téměř poplašnými. Což je také obvyklé a tak se zase nemusíme ničemu moc podivovat.

I když cosi překvapivého se přece jen odehrává: prezidentská volba slibuje docela zajímavou a napínavou událost, jakou před několika týdny zřejmě nikdo nečekal. A možná se dokonce něco pozoruhodného odehraje ještě před ní. Například duel kandidátů, aspoň v parlamentu. A kdo ví, zda-li ne i před širokou veřejností prostřednictvím televize. Což v České republice zatím nemá precedent.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .