Pavouk skákavka „slyší nohama“
Ze studie vědců z Cornellovy univerzity plyne, že pavouci skákavky nejen dobře vidí, ale také dobře slyší. Zvuk zachycují chloupky na končetinách.
Američtí vědci předložili první důkaz dobrého sluchu pavouků. Doteď panoval konsensus, že pavouci slyší jen na kratší vzdálenost.
Na této odborné práci se podíleli biologové, lékaři, psychologové, fyzikové i statistikové.
Nejlépe pavouci slyšeli frekvence kolem 90 Hz, která odpovídá mávání křídel parazitických vosiček, kteří na ně útočí.
Když tuto frekvenci autoři studie pustili, pavouci na vteřinu ztuhli a pak se snažili utéct.
Parazitická vosička totiž obvykle skákavku ochromí a odnese ji hnízda, kde ji sežerou její larvy.
Vrzání židle
Na začátku překvapivého zjištění o dobrém sluchu pavouků byla pozorná vědkyně. S pomocí elektrody zkoumala pavoučí zrak a přitom si všimla, že pavouk na chvíli ztuhnul, když jí zavrzala židle.
„Pavouci dokážou spoustu věcí, co my neumíme, například slyšet nohama,“ říká biolog a imunolog Jan Černý.
Autoři studie zjistili, že pavouk dokáže dlouhými chloupky na těle zachytit vibrace i nepatrného rozsahu, dokonce až na třímetrovou vzdálenost.
„Netušili jsme, že tyto chloupky slouží k zachycování zvukových vln na delší vzdálenost,“ vysvětluje profesor Černý.
Místo chirurgických postupů vědci zaváděli do mozku pavouka elektrodu.
Vědci upozorňují, že molekulární mechanismus přenosu ani vibrace zatím neznáme.
„Nevíme, zda na zvukové signály reaguje nějaká sada proteinů a přenáší to do mozku,“ říká nanochemik Petr Cígler.
Poslech vláskem
Uvedená studie může vést ke kvalitnímu aplikovanému výzkumu. Cílem je zkusit vyrobit kvalitní miniaturizovaná naslouchátka pro lidi se sluchovým postižením.
„Naučit se od pavouka tento trik, jak slyšet pomocí vlásku, by umožnilo vytvořit úplně jiné senzory zvuku, s vlastnostmi, které by se hodily,“ říká Černý.
