Parlamentní volby v Polsku: Čeká naše sousedy vláda jedné strany?

Právo a spravedlnost

Čtěte také

Luboš Palata: Polská vláda má slušné ekonomické výsledky. Bude to Polákům stačit?

S aktuálně vládnoucí stranou, která je podle průzkumů dlouhodobě výrazným favoritem voleb, je spojeno zlepšení životní úrovně obyvatel země, ale i kontroverzní zásahy do ústavního soudnictví.

Politické uskupení Jaroslawa Kaczyńského si voliče získalo třeba štedrými sociální programy („Rodina 500 plus“) nebo důrazem na identitu a křesťanské hodnoty (vláda odmítá poskytnout větší práva sexuálním menšinám).

Voliči Práva a spravedlnosti ale nejsou jen konzervativní katoličtí rolníci z východu Polska, varuje filozof a komentátor Tomasz Kowalczuk.

„Všichni se diví, že Právo a spravedlnost má hodně stoupenců mezi kvalitně vzdělanými městskými lidmi ve věku od 30 do 40 let. Je to generace mladých, kterým rodiče slibovali, že když budou pilně studovat a pracovat, brzy se budou mít jako Francouzi nebo Nizozemci. A to se nestalo,“ vysvětluje Kowalczuk.

Občanská koalice

O křesla v novém Sejmu a Senátu usiluje také opoziční Občanská koalice, jejíž kandidátkou na premiérku je Małgorzata Kidawa-Błońska. Ta v kampani volá po překonání hrubosti a nenávisti v politice.

Chci, aby se politika stala uměním porozumění a ne věčné války. Přeji si nové, světlé a usmívající se Polsko.
Małgorzata Kidawa-Błońska

Mezi voliče Občanské koalice patří Poláci, kteří nejsou spokojení s chováním vládnoucí granitury Práva a spravedlnosti. „Zdá se mi, že se vracíme do Polské lidové republiky. Právo a spravedlnost má většinu v Sejmu a dělá si, co chce. Vyměnili nepohodlné soudce, obsadili veřejnoprávní média a házejí špínu na všechny ostatní,“ říká Agniezska Zielkovská.

Důchodkyně Zielkovská nesouhlasí ani se sociálním programem Kaczyńského strany, který podle ní povede k dalšímu zdražování. A obavy má také z pokračujícího vyostřování vztahů mezi Polskem a Evropskou unií.

Levicová koalice

V dosluhujícím polském parlamentu překvapivě vůbec nefiguruje levice. V roce 2015 se totiž žádné levicové straně nepodařilo ve volbách získat dostatek hlasů, které by jí zajistily pozice v Sejmu.

Tentokrát levicoví politici sázejí na jistotu a vytvořili koalici v čele s bývalým prezidentem Alexandrem Kwasńiewskim. Další výraznou postavou konglomerátu je například předseda koaliční strany Jaro a bojovník za práva LGBT komunity Robert Biedroń.

Čtěte také

iROZHLAS

Kaczyński: Zpochybňování církve je nevlastenecké, hnutí LGBT ohrožuje polský stát

Levicová koalice chce mimo jiné prosadit registrované partnerství nebo právo žen na přerušení těhotenství. S tím ale může narazit u konzervativních katolíků. Stejně tak se mnoha potenciálním voličům nelíbí postkomunistická minulost některých subjektů.

Pokud by se Právu a spravedlnosti nepodařilo získat dostatek hlasů, mohlo by se uskupení levicových stran v parlamentu spojit třeba s lidovci nebo Občanskou koalicí.

Církev a ti druzí

Rozhodování mnoha Poláků ovlivňuje jejich víra a vztah ke katolické církvi, která v zemi nestojí stranou veřejného ani politického života. Někteří katoličtí duchovní dokonce nepokrytě dávají najevo své politické sympatie a z kazatelny vyzývají věřící, aby volili konkrétní stranu.

A na věřící se obrací i sami politici. Například čelný představitel strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński v rámci kampaně prohlásil:

„Církev byla a je šiřitelkou i nositelkou jediného v Polsku všeobecně známého systému hodnot. Mimo něj je pouze nihilismus. Každý dobrý Polák musí vědět, jaká je úloha církve a že mimo ni existuje pouze nihilismus. Ten my odmítáme, protože nihilismus nic nebuduje, ale jen ničí.“

Napjaté vztahy s EU

Evropská unie kritizuje Varšavu za reformu soudnictví, která může podle Bruselu ohrozit demokracii v zemi. Polská vláda ale s kritikou nesouhlasí a coby rigidní katolická společnost Poláci odmítají i liberální světonázory Západu.

Čtěte také

Na Kaczyńském a Orbánovi se mi líbí důraz na národní stát a jeho zájmy, říká Zahradil (ODS)

Přesto obyvatelé Polska vnímají Evropskou unii veskrze pozitivně. Podle letošního průzkumu ústavu CBOS je s členstvím spokojeno dokonce 91 % lidí.

Zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín má za to, že v tak vysokých číslech se odráží hlavně změny, které podpora ze strany Unie přinesla. Ty jsou totiž vidět na každém kroku, zvlášť na dříve značně zaostalém polském venkově.

Se všeobecnou spokojeností s členstvím země v EU musí počítat i favorit voleb Jaroslaw Kaczyński z Práva a spravedlnosti. Dá se nicméně předpokládat, že v případě vítězství jeho strany se vztahy Polska s Bruselem ještě vyostří.