Luboš Palata: Česko by nemělo v boji proti změně klimatu držet basu s Polskem
Víte, že existuje nejen uhlí, ale také „čisté uhlí“?
Pokud nevíte, tak se nic neděje, protože i já jsem se s tímto termínem poprvé v životě setkal na letošním už 29. Ekonomickém fóru v polské Krynici.
Čtěte také
Tato největší ekonomická a politická konference ve střední Evropě, které se někdy říká východoevropský Davos, byla tentokrát věnována především oslavování úspěchů čtyřleté vlády Práva a spravedlnosti.
Ty jsou skutečně velké, Polsko dohnalo zbytek střední Evropy, má pouhou pětiprocentní nezaměstnanost, poprvé v historii je cílem masivního přistěhovalectví za prací, především z Ukrajiny a i mzdy už dohnaly a někdy i předehnaly ty české.
Vedle nedobrého stavu zdravotnictví a základního školství má dnešní úspěšné Polsko ještě jeden obrovský deficit a to je ekologie. Velká polská města se mnoho měsíců v roce doslova dusí ve smogu, země stále vyrábí 80 procent veškeré energie v uhelných elektrárnách. Tyto elektrárny navíc, na rozdíl od těch českých, většinou ani neprošly modernizací a tak chrlí zplodiny v míře, kterou tady v Česku už léta neznáme.
Žádné „čisté uhlí“ neexistuje
Současná polská vláda, a je třeba dodat, ani žádný kabinet před ní, nikdy neuvažovala o tom, že by s výrobou elektřiny z uhlí v dohledné době skončila. Proto černé uhlí, jehož těžba je pro Polsko zásadním odvětvím, překřtila na ono „čisté uhlí“. A tváří se, že tímto uhlím půjde přikládat pod elektrárenské kotle do nekonečna.
Čtěte také
Nemluvě navíc o hnědém polském uhlí, jehož těžbu hodlá Polsko na západní hranici rozšířit až po českou a německou hranici, což rozhodně nenechává chladné Čechy žijící kolem Liberce. Proto, když francouzský prezident Emmanuel Macron v těchto dnech vyzval francouzské demonstranty za tvrdší boj proti globálnímu oteplování, aby šli demonstrovat do Polska, mělo to svůj dobrý základ.
Ale abychom nezůstávali u Polska, podívejme se, jak jsou na tom další země Visegrádu. Ty v otázce ekologie drží s Polskem takzvaně basu, byť jsou na tom o dost lépe. Slovensko ani Maďarsko nemají větší zásoby uhlí a svůj energetický mix doplňují především jadernými zdroji.
Česko je na tom o něco hůř, v míře znečištění ovzduší na obyvatele jsme na nelichotivém 10. místě na světě. Ale modernizací uhelných elektráren jsme pro ekologii ledacos udělali a jsme někde na poloviční cestě mezi Polskem a západní Evropou. Od nás i od zbytku Visegrádu je proto nemoudré nechat se s Polskem házet do jednoho V4 pytle.
Spíše bychom měli přátelům Polákům pomoci sehnat na jejich odkládanou ekologickou evoluci peníze z Evropské unie. A také jim vysvětlit, že už prostě nemohou vyrábět energii tak, jak ji dosud vyráběli, tedy z uhlí. A že žádné „čisté uhlí“ prostě neexistuje. Lidé z Ostravska, kteří ten polský smog z „čistého uhlí“ musejí dýchat, by o tom mohli vyprávět.
Autor je redaktorem Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
