Luboš Palata: Polská vláda má slušné ekonomické výsledky. Bude to Polákům stačit?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Cenu Ekonomického fóra v polské Krynici dostal polský premiér Mateusz Morawiecki

Ekonomické fórum v polské Krynici je s už více než čtyřmi tisíci účastníky z desítek zemí Evropy a svým 29. ročníkem největší konferencí svého druhu ve střední Evropě.

A cena „Člověk roku“, vrchol celé konference, asi nejvýznamnějším oceněním, které může politik ve střední Evropě dostat. Jeho laureáty byly v minulosti i český prezident Václav Havel, nebo slovenský premiér Mikuláš Dzurinda.

To, že se „Člověkem roku“ stal letos polský premiér Mateusz Morawiecki, nebylo žádné překvapení. Cena mu těsně utekla už před dvěma roky, kdy byl ještě jako ministr financí nakonec přeskočen premiérkou Beatou Szydlovou, kterou o tři měsíce později v premiérském úřadu vystřídal. Už tehdy totiž byl stav polské ekonomiky a polských státních financí výkladní skříní jednobarevné vlády Práva a spravedlnosti.

Dnes je tato výkladní skříň ještě naleštěnější. Abych použil slova premiéra Morawieckého ze středečního večera, kdy cenu přebíral, Polsko má dnes v procentech rychlejší hospodářský růst, než míru nezaměstnanosti. V roce 2018 se opravdu růst ekonomiky dostal hodně nad čtyři procenta HDP, zatímco nezaměstnanost klesla na pouhá 4,1 procenta.

V Polsku, které mělo minulých 30 let nezaměstnanost stabilně hodně přes deset procent, je to malý zázrak. Nehledě na to, že v současnosti dává Polsko navíc ještě práci milionu ukrajinských gastarbeiterů.

Svobodu za řízek nevymění

Dalším zázrakem je první polský vyrovnaný rozpočet za 30 let, který Morawiecki na rok 2020 předkládá do parlamentu a to v situaci mohutných sociálních programů vlády, nulové daně z příjmu pro mladé do 26 let a snížení daní pro živnostníky.

V Krynici ale nepadlo při předávání ceny ani slovo o tom, že polská vláda, v jejímž čele Morawiecki stojí, pošlapává právní stát, že až po rozsudku Evropského soudu zastavila politickými ohledy motivovanou čistku v Nejvyšším soudu a brutálně získala pod kontrolu soud ústavní.

Vláda také změnila polská média z veřejnoprávních na státní a vládní, a také obsadila polostátní podniky svými lidmi. Polsko je podobně jako Maďarsko prostě na cestě od demokracie západního typu k východnímu kočkopsu, který připomíná meziválečné autoritářské období Polska.

Říjnové parlamentní volby ale stále ještě budou svobodnými volbami, i když mediální prostor patří po čtyřech letech provládním tiskovinám a stanicím více, než tomu bylo dříve.

Luboš Palata

Poláci budou v těchto volbách v trochu podobné situaci, jako Češi v 70. letech, kdy husákovští normalizátoři umlčeli odpor proti režimu nejen represemi, ale i slušným výkonem ekonomiky a stoupající životní úrovní.

Poláci mají ale pověst národa, který svobodu za řízek nevymění. Uvidíme, zda tomu tak bude i v říjnových volbách, v nichž půjde opravdu o hodně.

Autor je redaktorem Deníku