Pařížská nekropole vypráví
Výzkum rozsáhlého pohřebiště na předměstí Paříže odhalil vývoj místního osídlení v impozantním časovém rozmezí osmi staletí.
Dnes leží Bondy na předměstí Paříže. Do centra francouzské metropole je to odtud nějakých deset kilometrů. Ještě ve středověku to však bylo samostatné sídlo ležící v hlubokých lesích, které byly vyhlášeným útočištěm četných loupežnických band. Bondy má svou vlastní, překvapivě dlouhou historii. Ta vyplouvá na povrch i díky vykopávkám, které trvají už šest let. Podnět k archeologickému výzkumu zavdaly plány na výstavbu nové obytné čtvrti v blízkosti místního kostela. Právě v tomto prostoru narazili archeologové na rozsáhlou nekropoli.
Pohřebiště s nejméně čtyřmi stovkami hrobů vypovídá už o galsko-románském osídlení z doby mezi 3. a 5. stoletím n.l. Tehdejší nebožtíci byli pohřbíváni v rakvích, z kterých se však dochovaly jen zlomky ztrouchnivělého dřeva a zrezlé hřeby. Kromě toho se podařilo na okraji pohřebiště odhalit osm sarkofágů vyrobených z vápence. Hroby s kamennými sarkofágy byly seřazeny do linie orientované ve směru sever-jih.
Galsko-románskou kulturu vystřídala vláda dynastie Merovejců. Z této doby – konkrétně z počátku 7. století - také pochází první písemný doklad o existenci Bondy. V tzv. Ermintrudině závěti sepsané na papyrovém svitku je poprvé zmíněn kostel v Bondy. Ten vyrostl v blízkosti starého pohřebiště a tehdejší obyvatelé Bondy pokračovali v pochovávání svých blízkých na stejném místě jako jejich předkové. Z merovejských dob se dochovaly hroby s bohatě zdobenými sarkofágy vyrobenými ze sádry. Také nebožtíci byli ukládáni do hrobu v plné parádě - v nejlepších šatech sepnutých ozdobnými jehlicemi a stažených bohatě dekorovanými opasky.
V současnosti probíhá výzkum toho, co se v Bondy zachovalo z dob vlády králů z dynastie Karlovců – tedy z 9. až 11. století. Je zřejmé, že sídliště získalo charakter městského osídlení. Odvod dešťové vody z ulic zajišťoval systém odvodňovacích příkopů. Ve městě byla postavena celá řada budov. O tom, jak vypadaly si můžeme udělat jen hrubou představu z odkrytých jam, v nichž byly ukotveny nosné sloupy. Uspořádání některých jam svědčí o tom, že v nich byly zapuštěny sloupy tvořící páteř hradeb. Město už bylo v té době důkladně opevněno. O hospodářské prosperitě svědčí četné sýpky. V Bondy se zřejmě dařilo i tkalcům. V ruinách mnoha místních stavení našli vědci zbytky tkalcovských stavů.
V roce 2007 narazili archeologové na svědectví hrůzných událostí z roku 1348, kdy se krajem přehnala morová epidemie známá jako „černá smrt“. U samotných základů kostela bylo tehdy ve spěchu vyhloubeno několik jam, kam byly oběti moru hromadně pochovány. O tom, že jde skutečně o oběti moru, svědčí výsledky radiouhlíkového datování i genetické analýzy, které v kanálcích zubů nebožtíků odhalily přítomnost DNA pocházející z původce moru bakterie Yersinia pestis.
Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo Českého rozhlasu Leonardo, který měl premiéru v pátek 8.7.2011.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
