Pádem komunistického bloku levici jakoby zmizel nepřítel. A tím novým se stal Izrael, uvažuje ředitel Leo Pavlát
Jak ve sněmovních volbách volili čeští Židé, kvalifikovaně říct nelze, protože k tomu nejsou žádná data, říká novinář, spisovatel, diplomat a ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát. „Podle mých osobních kontaktů je ale jednoznačně veliká spokojenost s výsledkem těchto voleb,“ doplňuje.
Pražská židovská komunita podle něj při volbách primárně hodnotila vnitropolitické hledisko. A uvítání jejich výsledků bylo, jak říká, dáno jednoznačně politickou nekulturou, kterou přineslo hnutí ANO.
Čtěte také
„Z mého pohledu to, co zde bylo od opoziční smlouvy, byl politicky velký marasmus s mnoha nízkostmi a špatnostmi. Nicméně to, co přineslo hnutí ANO, bylo opravdu nejhorší, co jsme zde zažili od listopadu 1989. V tomto ohledu jsem nesmírně rád, že k té změně došlo,“ vysvětluje.
A pokračuje: „Vztah Česka k Izraeli, který je přátelský, v tom asi mohl mít nějakou roli také, ale to se ani za Babišovy vlády vlastně nijak neměnilo. Myslím, že Česko v izraelsko-palestinském konfliktu zastává postoj, který je férový. Na rozdíl od velké části EU.“
To, co přineslo ANO, bylo opravdu nejhorší, co jsme zde zažili od listopadu 1989.
Leo Pavlát
Antisemitismus je problém v EU
Pavlát upozorňuje na novou strategii Evropské unie týkající se boje proti antisemitismu. „Týká se to židovských komunit, ale obecně i demokracie, možnosti žít v klidu ve světě, jaký chceme,“ naznačuje.
Čtěte také
Židovská historie neskončila s koncem 2. světové války.
„Něco prostě pokračuje. A když už mluvíme o Izraeli, ten konflikt má své dopady právě v Evropě pro židovské komunity, pro lidi, kteří nejsou Izraelci. Myslím, že prohlášení EU reflektuje jistou animozitu, která je v pozadí antisemitských excesů, které souvisí právě i s blízkovýchodním konfliktem.
Rostoucí síla progresivistického křídla místní levice západního světa souvisí podle Pavláta s pokřivenou tendencí ke korektnosti.
Když se kritizuje Izrael, všichni říkají, že je to antisemitismus. To není pravda, je to už mantra.
Leo Pavlát
„Protože mnohé země Západu jsou teď ve stadiu nekonečného pokání za svou minulost, kterou je třeba napravit, za kterou je třeba se omluvit. A toto vše k tomu přehodnocování vlastně patří. Jakou roli v tom všem špatném v těch zemích hráli Židé.“
„Navíc je třeba si říct, že jde o mladé lidi. Mladí za levici jsou vždy bouřliví, radikální, revoluční. Je docela dobře možné, že to, co člověk hlásá ve 20 letech, už nebude říkat v 35,“ míní.
Novým nepřítelem Izrael
Podle Pavláta se někdy zdá, že pádem komunistického bloku zmizel levici na Západě nepřítel, takže bylo potřeba najít nového.
Čtěte také
„Mám pocit, že tím novým nepřítelem se stal Izrael. Protože to, co levice obecně prosazuje, tedy rovnost, férovost, solidarita, pomoc, je jakoby Izraeli upřeno. Často z té strany zaznívá, že když se kritizuje Izrael, všichni mluví o tom, že je to antisemitismus. To není pravda, je to taková mantra. I když je třeba připustit, že argumentace proti Izraeli může být za určitých okolností antisemitská,“ připouští.
„Antisemitismus se ale netýká jen Židů jako individualit, což levice připouští, ale že zde je jakýsi kolektivní Žid. A kolektivní Žid je Izrael,“ dodává.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Leo Pavlátem ze záznamu.
Související
-
Štingl: Otevřený antisemitismus nemá v Česku tradici, bylo by ale dobré se na to připravit
Antisemitismus je určitý rys této doby, říká dokumentarista Pavel Štingl. „A připravme se na to, že se bude zhoršovat,“ varuje.
-
Antisemitismus někdy nabobtná, jindy je ho méně, ale stále tu je, soudí expředseda židovské obce
Expředseda pražské židovské obce Jelínek věří, že antisemitismus je v českých dějinách trvale patrný. Badatel Jelen považuje válečné excesy za podmíněné okupací. (repríza)
-
Argument o antisemitismu muslimů je přehnaný. Používá se jako záminka, myslí si historik Frankl
Michal Frankl se aktivně věnuje výzkumu fenoménu uprchlictví v Evropě a na tuto vědeckou činnost získal dokonce grant.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.