Štingl: Otevřený antisemitismus nemá v Česku tradici, měli bychom se ale připravit na to, co by mohlo přijít

7. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pavel Štingl

Antisemitské prvky i mezi vysoce postavenými politiky demokratických zemí je určitý rys této doby, říká režisér, dokumentarista a vysokoškolský pedagog Pavel Štingl. „A připravme se na to, že se bude zhoršovat,“ varuje v Osobnosti Plus.

Pavel Štingl tak reaguje na nedávné dění v Británii, kde labouristé kvůli anisemitismu pozastavili členství svému bývalému předsedovi Jeremymu Corbynovi, který byl ještě loni na krok od převzetí britské vlády.

Čtěte také

„Ono se vždycky řekne, že statistiky antisemitismu narůstají, ale on si pod tím nikdo nic nepředstaví. Tohle jsou však konkrétní věci, že se najednou někdo z exponovaných politiků velké země takto odkope a ukáže se, že má v tomto základním tématu úplně zvrácený postoj. Není to ale jen v Británii,“ upozorňuje a pokračuje:

„Antisemitismus je něco velmi tradičního z dávných, ještě před novozákonních vztahů lidstva. A teď se doba horší, bude složitá ekonomická situace, všechny možné extremismy vycházejí zase na povrch. Samozřejmě že politici, kteří najednou přinášejí radikální názor, budou posloucháni. A ukáže se, do jaké míry je politická úroveň té které země připravena na to, aby těmto věcem čelila.“

Pomoct tady podle něj může minulost. „Protože budeme muset čelit novodobým radikálním názorům a ty vypadají nově. Ale jakmile zavánějí tradičně opakovanými frázemi, které jsme tady v souvislosti s antisemitismem slyšeli třeba v 30. letech dvacátého století, jako je třeba světová nadvláda, je dobré startovat. Na to máme ty argumenty minulosti,“ naznačuje dokumentarista.

Bude se hledat, kdo za to může

Radikální názory podle Štingla tradičně nejvíc raší v místech, kde je nejméně těch, o kterých to je. Jestli se v Česku dočkáme otevřeného antisemitismu, neví. Každá země to má jiné.

Čtěte také

„Británie měla jinou tradici vztahu majority s židovskou komunitou, než tomu bylo v naší zemi. Tady byla vždycky židovská kultura velmi asimilovaná. To je něco úplně speciálního. Otevřený antisemitismus u nás nemá tradici ani před válkou, ani po válce. Ale je otázka, jestli by právě nebylo zajímavé využít toho tradičního pojetí jinakosti, abychom se trošičku bránili tomu, co by mohlo přijít,“ přemýšlí.

Upozorňuje, že Česko je také před dobou, která se bude horšit, a je zde několik politiků, kteří mají extrémní postoje. Přitom to podle něj často nemusí být jejich osobní názor, ale výrok vynesou ve chvíli, kdy mají pocit, že se to docela hodí.

„Počítejme tedy s tím, že takové výroky s příštími volbami přijdou. Jestli se tady třeba zhorší životní úroveň, bude se hledat, kdo za to může a s kým by bylo potřeba zatočit. A budou se zase házet hesla, která už někdy fungovala. Takže by bylo dobré se na to připravit,“ myslí si.

Jude Slavie

Štingl také připomíná antisemitské projevy na sportovních stadionech v Česku. „Kromě toho, že se tam projevuje, jak já říkám, ideologizované násilí, tak se některé fanouškovské způsoby a projevy zastřeší hesly: ‚sparťanská liga rozhodne‘ nebo sparťanská šlechta. A Slavia má v sobě jakýsi tradiční pojem jude, zápasy jsou pak plné pokřiku Jude Slavie.“

„Samozřejmě můžeme říct: oni jsou na to zvyklí a ani nevědí, o čem mluví, nechme je vyřvat. Ale to je nepřijatelné. Je to pojem, za kterým se z minulosti skrývá spousta násilí a v podstatě masová vražda. Není možné to nechat jen tak běžet,“ podotýká ředitel Památníku ticha v pražských Bubnech.

Prevence pro příští generace

Právě k této problematice se v památníku konala výstava, která se zaměřovala i na prevenci. „Tady se vůbec žádná prevence pořád nedělá. Umíme povolat helikoptéry, přijedou policajti na koních, je tam spousta těžkooděnců, ty fanoušky to baví, protože jsou vidět v televizi. V Evropě je spousta zajímavých programů na prevenci těchto jevů a to my nějak nemáme,“ konstatuje Štingl.

Čtěte také

Právě památníky mohou podle něj sloužit jako prevence pro příští generace a jako vzdělávací centrum.

„V Evropě jsou moderní památníky, které vedou novodobý jazyk a ve vzdělávání mají jako klientelu nejen studenty a žáky, ale i policii, domobranu a třeba i vojenské jednotky, které jdou do extrémních míst, kde hrají zásadní úlohu náboženské a rasové nenávisti. Expozice v nových památnících mají vždy velmi kvalitní vzdělávání,“ dodává Pavel Štingl.

Celý rozhovor Barbory Tachecí s Pavlem Štinglem si můžete poslechnout ze záznamu

Spustit audio

Související