Osvobodila Prahu Rudá armáda?

Rozhlas a květnové povstání 1945
Rozhlas a květnové povstání 1945

Nejprve to bylo chybné datum. Den osvobození a konce 2. světové války jsme slavili 9. května, tedy až o den později. Pak také chybné informace, které se týkaly toho, kdo vlastně Prahu osvobodil. Radost z konce strašlivé války se postupně dostala do soukolí propagandy. A to na několik dlouhých desetiletí.

Propagandě sloužilo také umění a možná, přiznejme si, ne vždy prvoplánově. Někteří by asi řekli, že taková byla doba. Básník Vítězslav Nezval ve své básni Přišli včas píše: „Přišli včas, jak legendární vojska z dávných kronik. Zvítězili! Nyní sedí v hloučcích u harmonik. Mají kouzlo ruských písní, jejich zvláštních tonik. Jejich světlé oči září nad osmahlou pletí. Jsou tak lidští, chovajíce malé pražské děti. Vybojovali mír a teď jej s námi světí.“ Ale pozadu nezůstali ani další umělci. Například Vladimír Holan hned v červenci roku 1945 uveřejnil svou báseň pod názvem Dík Sovětskému svazu.

Květnové povstání

Květen 1945 - obránci rozhlasu

Ale vraťme se v historii květnových dní roku 1945 o něco nazpět. Dne 5. května se ozvalo z vysílání Československého rozhlasu volání o pomoc a začalo Květnové povstání, které se z Prahy rozšířilo na celé území Protektorátu Čechy a Morava. Tentýž den pak vyšlo provolání ustanovené České národní rady: „Lide český! Česká národní rada jako představitelka revolučního hnutí a jako zmocněnec vlády Československé republiky v Košicích ujímá se dnešním dnem moci vládní a výkonné na území Čech, Moravy a Slezska.“

Ale k vlastnímu „ujmutí se vlády“ byla ještě trnitá cesta: boje na různých místech, množství obětí z řad povstalců a Pražský hrad – symbol státnosti byl osvobozen až 8. května 1945. Tentýž den také byla podepsána kapitulace německé armády s Českou národní radou a německé vojenské jednotky se začaly z Prahy stahovat.

Návrat prezidenta Beneše

Karel Kutlvašr

„Čekali jste na zbraně a nedostali jste je. Uvažte, že my v zahraničí jsme byli do určitě míry obětí spojenecké politiky, že jsme vás vědomě vyzývali k povstání za předpokladu, že nedostanete zbraně a že slovo nedodržíme. Bylo to těžké dilema.“ To řekl prezident Edvard Beneš, který byl od září 1938 v exilu v Londýně, 22. května 1945 velitelům Pražského povstání, generálům Novákovi a Kutlvašrovi.

Edvard Beneše se musel do Československa vracet oklikou přes Sovětský svaz. Příznačné to bylo pro další vývoj událostí, kdy i hrdina gen. Karel Kutlvašr byl nejen jednou z obětí politicky vykonstruovaných procesů pod taktovkou komunistů, ale následně byl i vymazán z historie.

Pořad připravila a moderuje Ivana Denčevová, hostem je badatel Jiří Padevět. Literárně spolupracoval Hynek Pekárek, režíroval Michal Bureš.

Spustit audio

Související