Osvobodila Prahu Rudá armáda? Radost z konce války se postupně dostala do soukolí propagandy
Nejprve to bylo chybné datum. Den osvobození a konce 2. světové války jsme slavili 9. května, tedy až o den později. Pak také chybné informace, které se týkaly toho, kdo vlastně Prahu osvobodil. Radost z konce strašlivé války se postupně dostala do soukolí propagandy. A to na několik dlouhých desetiletí.
Propagandě sloužilo také umění a možná, přiznejme si, ne vždy prvoplánově. Někteří by asi řekli, že taková byla doba. Básník Vítězslav Nezval ve své básni Přišli včas píše:
„Přišli včas, jak legendární vojska z dávných kronik. Zvítězili! Nyní sedí v hloučcích u harmonik. Mají kouzlo ruských písní, jejich zvláštních tonik. Jejich světlé oči září nad osmahlou pletí. Jsou tak lidští, chovajíce malé pražské děti. Vybojovali mír a teď jej s námi světí.“
Ale pozadu nezůstali ani další umělci. Například Vladimír Holan hned v červenci roku 1945 uveřejnil svou báseň pod názvem Dík Sovětskému svazu.
Květnové povstání
Ale vraťme se v historii květnových dní roku 1945 o něco nazpět. Dne 5. května se ozvalo z vysílání Československého rozhlasu volání o pomoc a začalo Květnové povstání, které se z Prahy rozšířilo na celé území Protektorátu Čechy a Morava. Tentýž den pak vyšlo provolání ustanovené České národní rady:
„Lide český! Česká národní rada jako představitelka revolučního hnutí a jako zmocněnec vlády Československé republiky v Košicích ujímá se dnešním dnem moci vládní a výkonné na území Čech, Moravy a Slezska.“
Ale k vlastnímu „ujmutí se vlády“ byla ještě trnitá cesta: boje na různých místech, množství obětí z řad povstalců a Pražský hrad – symbol státnosti byl osvobozen až 8. května 1945.
Ve stejný den byla podepsána i kapitulace německé armády s Českou národní radou a německé vojenské jednotky se začaly z Prahy stahovat.
Návrat prezidenta Beneše
„Čekali jste na zbraně a nedostali jste je. Uvažte, že my v zahraničí jsme byli do určitě míry obětí spojenecké politiky, že jsme vás vědomě vyzývali k povstání za předpokladu, že nedostanete zbraně a že slovo nedodržíme. Bylo to těžké dilema.“
To řekl prezident Edvard Beneš, který byl od září 1938 v exilu v Londýně, 22. května 1945 velitelům Pražského povstání, generálům Novákovi a Kutlvašrovi.
Edvard Beneše se musel do Československa vracet oklikou přes Sovětský svaz. Příznačné to bylo pro další vývoj událostí, kdy i hrdina gen. Karel Kutlvašr byl nejen jednou z obětí politicky vykonstruovaných procesů pod taktovkou komunistů, ale následně byl i vymazán z historie.
Poslechněte si reprízu pořadu Ivany Chmel Denčevové.
Související
-
Znamenal Košický vládní program obnovu demokracie?
Na jaře roku 1945 se 2. světová válka chýlila ke svému konci. S nadějí na osvobození byly spjaty také naděje na obnovu republiky, jen se míjely představy obou exilů.
-
Tři králové nebyli jen biblickými postavami. Za protektorátu si tak říkali tři stateční odbojáři
V období nacistické okupace českých zemí se právě k těmto postavám přihlásili tři stateční muži, kteří vytvořili jednu z nejvýznamnějších odbojových skupin.
-
Gestapák Pannwitz ovlivnil naše dějiny i po válce. Jeho zpráva byla pro komunisty nebezpečná
Heinz Pannwitz, příslušník pražského gestapa, člen SS a kriminální komisař se do našich dějin zapsal jako hlavní vyšetřovatel útoku na Reinharda Heydricha 27. května 1942.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
