Osudová rozhodnutí Edvarda Beneše
Edvard Beneš se zasloužil o stát – to je zákon. Málokterý politik svými rozhodnutími určoval ve 20. století směr Československa tak, jako právě dlouholetý ministr zahraničí první republiky, druhý československý prezident a hlavní představitel hned dvou odbojů. Jeho osudové volby ovlivňují českou společnost dodnes.
Nebývale pracovitý diplomat a úředník se prosadil už za první světové války, kdy se stal jedním z hlavních představitelů prvního odboje.
Čtěte také
Jako ministr zahraničí vznikajícího státu měl hlavní slovo za československou delegaci na mírových jednáních ve Versailles, kterou oficiálně vedl první premiér nového státu Karel Kramář.
Doktor Beneš byl neotřesitelným ministrem zahraničí první republiky. Dokázal vytvořit alianci proti nepřátelskému Maďarsku, neměnnost hranic s Německem se ale vyjednat nepodařilo.
Omezení kandidujících stran
Pod jeho vedením byly také uzavřeny spojenecké smlouvy s Francií a Sovětským svazem, které byly nakonec po Mnichovské dohodě na podzim roku 1938 k ničemu.
Ale Edvard Beneš se nevzdává. Zakládá druhý odboj, ve kterém dosáhl zneplatnění Mnichovské dohody a obnovení Československa v téměř původních hranicích. Už za války mu ale dýchal na záda jiný budoucí prezident – Klement Gottwald a jeho komunisté.
Čtěte také
Myšlenka omezení kandidujících stran v poválečných volbách, kterou prosazoval i doktor Beneš, se rudým líbila. Únorový puč 1948 byl pak cestou k desítky let trvající moci komunistů v Československu.
Klíčová politická rozhodnutí Edvarda Beneše komentují Ondřej Houska z Hospodářských novin a historik Michal Pehr.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
