Kdo byl druhý československý prezident a o co mu šlo? Vítězství a prohry Edvarda Beneše

20. říjen 2021

Edvard Beneš je jedna z nejrozpornějších – a současně nejdiskutovanějších – osobností naší politiky první poloviny dvacátého století. Čím vším musel tento muž projít a kým vlastně byl? Odpověď nabízí dvoudílný seriál Vítězství a prohry Edvarda Beneše.

Sociolog a filosof – autor řady knih, brožur i samostatných statí. A to odborných publikací, politických konceptů i pamětí.

Jedna z hlavních postav našeho prvního odboje, nejprve domácího, poté zahraničního. Nesporný – a v politice nejvýznamnější – žák a pokračovatel Tomáše Garrigua Masaryka.

Čtěte také

V době první republiky dlouholetý ministr zahraničních věcí a krátce i premiér. Tvůrce naší zahraničně-politické koncepce, kam patří zásadní orientace na Francii, Malá dohoda, smlouva s SSSR. Od roku 1935 na přímé přání TGM druhý československý prezident.

Po abdikaci v říjnu 1938 nejprve soukromník a profesor na univerzitě v Chicagu, poté hlava druhého odboje. Také díky mnichovskému komplexu, kdy bylo Československo opuštěno všemi spojenci, se sbližuje se Stalinovým Sovětským svazem.

Za takzvané třetí republiky opět prezident. Nepodařilo se mu však Československo obnovit ani jako skutečně nezávislý stát, který zůstal součástí sovětské sféry vlivu, v níž jsme ovšem zpočátku patřili mezi nejsvobodnější. Ani jako stát ve všem demokratický, neboť formou Národní fronty došlo k likvidaci svobodného politického života, stát měl také dále problematický vztah k některým menšinám, osobnímu vlastnictví a soukromému podnikání. A Československo se neobnovilo dokonce ani v předmnichovských hranicích, neboť byla Podkarpatská Rus předána pod nátlakem Sovětskému svazu.

Čtěte také

V době únorové krize v roce 1948 nakonec Beneš pod nátlakem ustoupil komunistům, přijal demisi demokratických ministrů a jmenoval vládu takzvané obrozené Národní fronty, tedy komunistů a jejich souputníků. Poté ještě – pro mnohé naše občany i zahraniční pozorovatele nepochopitelně – několik měsíců zůstal ve své funkci a abdikoval teprve počátkem června 1948.

Jeho střet s nacismem a s komunismem – nejen zahraničním, ale i domácím  má nesporně tragické rysy a dodnes patří k hojně diskutovaným historickým i politologickým tématům.

V dokumentu hovoří historička Věra Olivová, politolog Bohumil Doležal a odborník na rozhlasovou protektorátní propagandu Radek Žitný.

autoři: Jan Sedmidubský , Pavel Hlavatý
Spustit audio