Ondřej Vaculík: Znepokojivá otázka
Víme, že vpád vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 nebyla žádná bratrská pomoc, ale okupace, po níž následovalo temné období potlačování občanských svobod a práv člověka na všech úrovních společnosti. Nazývalo se to normalizací, v jejímž čele stál Gustáv Husák. Perzekucí byly postiženy tisíce lidí. Husákovský režim jsme považovali za proradný a zrádný.
Uznávali jsme pouze fakt, že díky Husákovi a prezidentu Svobodovi nikdo nebyl odvlečen na Sibiř ani se nerozpoutaly politické procesy známé z 50. let.
Čtěte také
Nemám žádný důvod mít pro temné období normalizace nějaké pochopení. Nesměl jsem studovat, vyučil jsem se zedníkem. A nesměl jsem pak nic. Ovšem po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, po této agresi, kterou Putin rozpoutal v únoru minulého roku, nás může napadnout právě ve vztahu k srpnu 1968 znepokojivá otázka, která poněkud může měnit úhel pohledu.
Tenkrát, po srpnu šedesát osm, zradili nás naši komunističtí představitelé, nebo spíše či také zachránili? Věřili jsme, že naše slovanské národy jsou bratrské, což se tradovalo od národního obrození.
Docela hodný strejda
Obdiv k udatným ruským bohatýrům známe z Ohlasu písní ruských Františka Ladislava Čelakovského. Také Karel Kramář, za světové války účastník odboje a po roce 1918 náš první ministerský předseda, prosazoval vytvoření slovanské federace s Rusy, Bulhary, Poláky, Srby a Černohorci. Touha po bratrské vzájemnosti.
Čtěte také
Teprve nyní na ruské agresi vůči Ukrajině poznáváme, že jde-li o mocenské imperiální zájmy, bratr nezná bratra a stává se z něj ten největší nepřítel. A my tolik let na bratrskost pod společným Leninem spoléhali.
Co když nás ten marxismus-leninismus, který byl pro nás po srpnu 1968 naprostou porobou, nakonec uchránil před porobou ještě horší? O kterou ostatně usiloval tehdejší šéf KGB Jurij Andropov, nechvalně známý už z „maďarských událostí“ v roce 1956.
A Leonidu Brežněvovi, který se tvrdým šéfům KGB jevil jako příliš přívětivým, se podařilo prosadit pouhou naši okupaci bez válečného ataku jako smírné, vlastně pořád ještě mírové řešení.
Osobně toto tehdejší mírové řešení na úkor naší svobody a samostatnosti odmítám, smířlivý tón s normalizací je mi cizí, ostatně zrada se těžko nahrazuje výrazem prozíravost. Kdo by ale řekl, že ten námi nenáviděný Brežněv, strůjce naší poroby, dneska, s odstupem let, jeví se proti Putinovi jako docela hodný strejda; což je ale strašné poznání.
Autor je spisovatel
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
