Ondřej Vaculík: Ani za pytel dukátů!
Je to obvyklé prázdninové téma: Opravy dálnic trápí řidiče. A to hlavně na nejvytíženější českomoravské dálnici D1, která je naše nejstarší. Opravy se vlečou i na dalších dálnicích a kolony aut ve zúžených úsecích někdy bývají nekonečné.
Když se dálnice z Prahy do Brna budovala, už tehdy se práce vlekly a dokonce i Rudé právo apelovalo, aby se naši soudruzi stavbaři více snažili a uzavírali budovatelské závazky.
Čtěte také
Zdá se, že otázka, jak práce zrychlit, je stará jako sama dálnice. Dopravní expert Roman Budský na zrychlení prací recept má: Naši stavbaři by si měli uvědomit, že se dá pracovat i na dvě směny a týden nemá pět, ale sedm dní. Ano, takový požadavek sice hezky zní, ale připadá mi nejen neuskutečnitelný, ale také i poněkud nelidský.
Na dálnici nepracují jenom stroje, ale zejména lidé, a to v podmínkách velice těžkých. Randál strojů i nikdy nekončící hluk těsně projíždějících aut, prach a vedro zvláště při pokládání asfaltových povrchů. Hotové peklo. A ještě i v noci? Práce v takovém prostředí je vyčerpávající fyzicky i psychicky, a ve svém okolí neznám nikoho, kdo by na dálnici chtěl dělat.
Jak těžkou práci humanizovat
Nevím, kolik z nás řidičů, když se suneme krokem zúženými místy v klimatizovaných vozech, dokážeme stavební dění těsně vedle nás posuzovat jinak než jako líné ploužení strojů i dělníků.
Čtěte také
Takový pohled zřejmě patří k naší rozdělené společnosti, obecně řečeno: Zde my v poměrném pohodlí nadávající, a tam ti, kteří v těžkých podmínkách více méně dělají, co je v jejich možnostech a silách, a víc už to ani nejde. Takového uznání a schopnosti empatie v naší společnosti valem ubývá.
Za nevyhovující stav našich dálnic nemohou stavbaři, ale zběsilý a těžký provoz na nich. Je to daň z naší hektické motorizace, a i kdyby dělníci pracovali na dálnici ve dne i v noci, výrazně se nic nezlepší proti tomu, jak se ztíží pracovní podmínky dělníkům na dálnici.
Každý z nás, kdo sedíme u počítače na polstrované židli v klimatizované kanceláři, by si měl dát pozor na to, aby jiným nevymýšlel pracovní podmínky tak těžké, v nichž by sám nechtěl být ani za pytel dukátů. Naopak jde totiž o to, jak těžkou práci humanizovat.
Na rozdíl od dopravního experta Budského si myslím, že v neděli by člověk měl, pokud je to možné, odpočívat.
Autor je spisovatel
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
