Ondřej Neff: Pomsta rozhlasu za srpen
Mimopražský posluchač tu zprávu nejspíš přešel a nemyslím si, že zvedla ze židle mnoho Pražanů. Já k ní mám tak trochu osobní vztah a proto se o ní zmiňuju.
V pátek vešlo ve známost, že budova Transgasu na Vinohradské třídě může jít k zemi. Odstřelí ji, vznikne staveniště a na tom místě se postaví něco jiného.
Ondřej Neff: Oživení v sále
Mrazivou atmosféru poslední lednové dekády ohřál veselím návrh nového zákona o státním jazyce. Předložili ho komunisté a hned v první větě sekli hrubou chybu.
Teď k tomu mému vztahu. Opravdu mi nepatří vůbec nic z Transgasu. Jenom tak trochu vzpomínám.
Když jsem koncem 60. let byl zaměstnaný v rozhlase, v sousedství rozhlasové budovy byla prázdná parcela. Rozhlas tenkrát fungoval ve stísněných podmínkách, jedna jeho část byla v budově bývalé pošty. Zkrátka, počítalo se s rozšířením a všichni měli za to, že na té parcele vznikne další budova – tehdy – Československého rozhlasu.
Pak přišel srpen 1968 a Československý rozhlas byl nejzlobivější médium a nejvíc okupanty naštval. O rozšíření se přestalo mluvit, rozhlas byl v nemilosti.
Z té ideje nemohlo vzejít nic dobrého
To jsem sledoval už zpovzdálí, nicméně pozoroval, ono jaksi… jakmile někdo je rozhlasák, rozhlasákem zůstane, i když je mimo. Oficiálně tam prý ta budova rozhlasu nemůže být, protože tamtudy někudy vede v podzemí železniční tunel z Nuslí a prolomil by se mu strop. Takže parčík? Žádný parčík! Začala se stavět budova Transgasu.
Ondřej Neff: Humor jako cíl
Nepamatuju, že by se někdy záznam ze zasedání britského parlamentu rozletěl po internetu. Stalo se z něho virální video.
To mi přišlo jako opravdu asiatsky rafinovaná pomsta. Proč má být centrála plynovodu ausgerechnet na Václaváku? Podotknu, že Muzeum je odtud coby kamenem dohodil.
Budova postavena, šeredná, nevlídná ke svému okolí, s nesmyslně nevyužitým prostorem. Postavena a po desítky let se táhly pokusy, jak ji nějak rozumně využít. Otevřeli tam obchod Merkuria, to měl být něco jako Tuzex za normální kačky.
Po převratu tam bylo knihkupectví, zkrachovalo. Vždycky se tam někdo pokusil rozjet nějaký byznys, ale dům byl prokletý. Kdo se tam chytil, pohořel.
Celá ta obluda sloužila jen k jedinému účelu. Ten jste poznali, hned jak jste tudy šli. Páchlo to tam močí, lidé si tam někde v zákoutí ulevovali, když spěchali domů v noci z vinárny.
Beru ten barák jako pomstu za srpnové vysílání a až žuchne dolů, pomyslím si – škoda té námahy, škoda invence, ale z té ideje nemohlo vzejít nic dobrého.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
