Ondřej Neff: Knoflíková válka

Když mi bylo těch příslušných plus mínus deset let, bydleli jsme v Praze na Žižkově. Hranice mezi Republikou Žižkov a Královskými Vinohrady tehdy vedla – a dosud vede – prostředkem Ondříčkovy ulice.

Čtěte také

Ondřej Neff: Pozitivní perspektiva

To je ta, kde stojí pražský televizní vysílač, ano, slavná Žižkovská věž. Jeden chodník patřil žižkovákům, protější vinohraďákům. K řádné hranici patří války, vedly se v zimě sněhovými koulemi, jindy skobičkami metanými speciálními praky skobičáky, ale taky flustrubkami anebo kameny neboli šutráky.

Čas oponou trhnul, básní Jan Neruda, a máme tu hranici znovu. Ještě včera jsem jen tak šel lesem, aniž by mě napadlo, že tudy někudy vede hranice mezi katastrem obcí Zvole a sousední obcí Březová Oleško. Věru nečekám, že na ni vyšle ministr Hamáček pohraniční stráž.

Netahejme lva za ocas

Nicméně mě napadlo, jak by bylo zábavné, kdyby se hranice jaksi vžila, jako se tenkrát vnímala hranice v Ondříčkově ulici, a ve křoví by na mě z březovo-olšeské strany číhal ozbrojen skobičákem můj přítel Jiří Knébl, takto občan obce vzdálené, zahraniční. Mohli bychom si zopakovat Knoflíkovou válku, to byl francouzský film pojednávající o pranicích kluků ze sousedních vesnic.

Čtěte také

Ondřej Neff: Přísnost musí bejt

Něco vím s bezpečnou jistotou. Jirka Knébl na mě ve křoví číhat nebude a nejen proto, že skobičák nemá. To za prvé. A za druhé, já tím lesem s našimi pejsky Gari a Norou půjdu i přes vymezenou hranici. Není to tím, že nedbám na to, co ode dneška platí.

Legrácky si dělat budu, ještě to aby ne. Ale je to vážná věc. Ona je ta sviňa covid pekelně nakažlivý. S Jirkou se vídám třikrát týdně, po internetu, oba cvičíme tchaj-ťi a ve středu večer si s dalšími kamarády dáme pivo skrz aplikaci ZOOM.

Pojďme to brát vážně a netahejme lva za ocas zbytečným trajdáním po světě. Není pravda, že nás kamarád nemůže nakazit, protože je kamarád. Zatím jsme to moc nedrželi.

Ondřej Neff|foto:Luboš Vedral

A výsledek je v tom, že je hranice kolem celé země zavřená a to nenařídil ani padouch Babiš, ani padouch Hamáček. Hra na katastry je na tři neděle, na což moc nevěřím. Ale za pět, šest neděl, jak si myslím, bychom mohli zase začít trajdat. Ale trochu míň pitomě než dosud. Proč si myslím, že jsme se chovali pitomě? Protože naši sousedi zavřeli hranice kolem nás, ty opravdové, státní. Tak je to jednoduché, žádné složitosti v tom nejsou.

Autor je vydavatel internetového deníku Neviditelný pes