Ondřej Neff: Pozitivní perspektiva
Bydlím v obci Zvole, té ve Středočeském kraji. Ony jsou ještě dvě další Zvole, jedna u Šumperku a druhá u Žďáru nad Sázavou. Jako Pražák křtěný Vltavou se rád holedbám, že bydlím na stará kolena na vsi, ale ona ta Zvole má hodně daleko do tradiční vsi.
Tu jsem poznal v dětství, ve Slapech, kde jsme neměli vodovod, tatínek chodil se kbelíky k ruční pumpě půl kilometru daleko a na záchod se chodilo do kadibudky. Naše Zvole má svou – abych tak řekl – náladou charakter spíš městečka, i když oficiální počet 1736 obyvatel tomu nenasvědčuje.
Čtěte také
Na jaře jsem se ptal pana starosty, kolik máme nakažených. Odpověď zněla, že jednoho, ale ten je u nás jenom hlášený a fyzicky bydlí v Jesenici. Dnes už se ptát nemusím. Stačí se podívat na denní výkazy a vidím, že pozitivních je u nás čtrnáct občanů. To je jeden ze sto dvaceti čtyř. Kdopak to asi je? V naší části obce zvané Šmoulov jsem o žádném pozitivním neslyšel.
Konzultoval jsem věc s kamarádem. Poradil mi, ať si vezmu zápisník a dělám si čárky, až někoho potkám a tomu sto dvacátému čtvrtému ať se obloukem vyhnu, že to je ten pozitivní. Ano, není nad dobré kamarády a nad dobré rady.
Odbojářský hostinec
Nemá smysl spekulovat, kdepak to ti pozitivní načapali. Mrzuté je, že jejich počet pomaličku stoupá, čtrnáct, ještě před týdnem to bylo třináct a docela nedávno jedenáct.
Čtěte také
Máme uprostřed obce sámošku. Neexistuje, že bych tam potkal někoho bez roušky a teď to bude respirátor. Dokonce když se obnovily restrikce, ono to začínalo, pokud si vzpomínám, jaksi ve čtvrtek, paní pokladní mě sjela na tři doby, protože jsem vešel do krámu s holou hubou. Taková kázeň a přísnost u nás panuje. A stejně máme čtrnáct koviďáků.
Oni to asi chytli jinde. Kdepak asi? Toulám se s pejsky po okolí, a tak trochu vidím, co se děje. Třeba tamhle je hospoda. Funguje přes okýnko, tak jak má být. Ale proč musí mít okna zatažená černými roletami? Z dětství si pamatuju, že babička v pražském bytě měla zatemňovací rolety ještě z války kvůli náletům. Teď tam asi zatemňují kvůli něčemu jinému, ještě to přetáhnou státní vlajkou, aby bylo jasné, že jde o vlastenecký čin. Taková je dnešní doba. Jdeš na pivo, vstupuješ do ilegality. Cesta ke svobodě je dlážděná panáky rumu.
Vidím z naší zvolské perspektivy pozitivní budoucnost? Ale ano, jsem optimista. Zase bude dobře a corona chcípne. A bude to výsledek synergie tří faktorů: restrikcí, šlendriánu a očkování. Zatím vede ten šlendrián, ale bude líp, uvidíte!
Autor je vydavatel internetového deníku Neviditelný pes
Související
-
Ondřej Neff: Na vlnách bizáru
Bizarní je slovo původem francouzské. Slovník překládá francouzské bizarre jako divný. V češtině neplatí, že slovo bizarní se významově kryje s významem slova divný.
-
Ondřej Neff: Vlajky na věžích
Inaugurace Joe Bidena byla jistě nejsledovanější událost týdne. Taky jsem si ji nenechal ujít a taky jsem byl zvědavý, jestli dojde k nějakému výstřelku.
-
Ondřej Neff: Díky za to
Beru na sebe nevděčnou úlohu a v příštích dnech budu smět na ulici jen v celohlavové masce. Ale jak to už řekl jeden pán přede mnou, zde stojím a nemohu jinak.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.