Ondřej Konrád: Rozměr protestu většině teprve pomalu dochází
283 tisíc lidí (podle analytiků T-Mobile) je sice obrovské číslo, ale zároveň mnohem nižší než součet voličských hlasů z podzimu 2017 pro koaliční strany.
Plus ty, které dostaly vládu u vesla držící KSČM. Čili skoro dva a půl milionu. Někdo by řekl, že by se měl vzít v úvahu ještě další půlmilion pro SPD, čekající v záloze, ale to ani není třeba.
A i když srovnávat volební výsledky s účastí na protivládní - přesněji protipremiérské - demonstraci jde jen těžko, přece jen to může být jistým vodítkem při čtení údajů zjištěných na téma letenské manifestace v bleskovém průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas.
Trochu jako ve Sněmovně
Protože ty totiž aspoň částečně kopírují rozložení sil v Poslanecké sněmovně, kde má Babišovo hnutí, sociální demokraté a mimovládní komunisté mírnou, ale dostatečnou většinu.
Ondřej Konrád: Letenský koncert pro premiéra

„Podle mého chodí na demonstrace lidé, kteří se spíš obávají toho, že justice začne pod Marií Benešovou fungovat.“
A rovněž více než polovina respondentů protest sice zaregistrovala, ale dál už se o něj nezajímala. Tomu sice nemusíme úplně věřit, ale můžeme rozumět, že je voličům zmíněných subjektů tak masová a spontánní akce přinejmenším nepříjemná. Natož aby chtěli třeba jen naznačit, že jim snad i dělá starosti.
A přímo se s aktivitami spolku Milion chvilek neztotožňuje anebo se o ně nezajímá přes 70 procent; to je skoro jako kdybychom ke zmíněnému sněmovnímu trojlístku přidali ještě okamurovce.
Rozpolcení respondenti
Daniel Kroupa: Jak mohou politici reagovat na protesty

Pokud se vám snaží namluvit některý z politiků, že je mu lhostejné, když proti němu na náměstích protestují lidé, nevěřte mu. Není.
Ale pak nastává v průzkumu menší překvapení: podle více než poloviny dotázaných by totiž měl premiér se zástupci demonstrantů začít jednat. K tomu se logicky musela naklonit i část těch, co se přitom údajně o protest nezajímají. Jenže ho zjevně na lehkou váhu ani trochu neberou. A dost možná jsou velikostí demonstrace zaskočeni.
K čemuž třeba dodat, že ale o nějakém dialogu s premiérem nepadlo na Letné slovo. Ono si je také upřímně řečeno těžké představit, o čem by asi tak ještě dneska mohli předáci Milionu chvilek a předseda vlády hovořit. Čas k tomu minul někde mezi prvou a druhou demonstrací na Václavském náměstí.
Pak už to nabralo akceleraci, jakou si ještě před pár týdny nikdo nedovedl představit. Což sice průzkum přímo neprokazuje, ale byl také učiněn bleskově, během pondělí a úterký a to na vzorku zhruba tisícovky respondentů. Zatímco rozměr protibabišovského protestu většině teprve pomalu dochází.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Konec vlády si přeje necelá polovina Čechů. Pokud by padla, chtějí dvě třetiny lidí předčasné volby
Ve vyjádření důvěry vládě se při hypotetickém hlasování lidé rozdělili na dva téměř stejně velké tábory. 47 procent z nich by současnému kabinetu vyjádřilo nedůvěru, 46 procent by ho podpořilo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.