Ondřej Konrád: Prezidentův křest valorizačním ohněm
„Není na světě člověk ten, aby se zachoval lidem všem,“ cituje Božena Němcová v úvodu Babičky časté rčení své literární i skutečné mentorky. A platí to dodnes, samozřejmě i na prezidenta, i kdyby chtěl být sebevíc pro všechny. O což se i přesto nová hlava státu bude jistě upřímně snažit.
Ale chce to čas a ten Petr Pavel neměl před hned prvým nelehkým rozhodnutím ohledně známé a sociálně citlivé valorizační novely. Když mohl jen buď souhlasit s vládou, že je červnový přírůstek důchodů skrze nečekaně vysokou inflaci, od níž se výše valorizace odvíjí, z ekonomických důvodů těžko únosný už tento rok a v příštích letech ještě mnohem víc. Anebo zákon vetovat a vyjít tak zase naplno vstříc opozici. Předloha by se kvůli jí slibovaným obstrukcím nestačila opakovaně přijmout tak, aby mohla začít platit.
Pochopení a nabádání
Čtěte také
Nerozkoukaný prezident byl v pasti, do niž ho zavedla vláda. Nepopulární novelu odkládala až za prezidentskou volbu, aby neposkytla munici úhlavnímu rivalovi Babišovi, nezahrnula valorizaci aspoň odhadem do rozpočtu a kvůli především ukrajinské válce obtížnou situaci přesvědčivěji nevysvětlovala. Pak finišovala ve sporném stavu legislativní nouze.
Přesto se prezident nakonec třaskavé záležitosti zhostil vcelku důstojně. Souhlas se zákonem doprovodil částečným pochopením námitek opozice, s níž těsně před tím ještě tváří v tvář hovořil.
Čtěte také
A hlavně řadou výhrad k postupu pětikoalice, poukázáním na nepoměr valorizace i pro ty se solidní penzí vůči například samoživitelkám a dalším potřebným skupinám (nemluvě o obecném nezvyšování platů v inflačních časech), dále zdůrazněním nutnosti stanovit jiný valorizační vzorec, i nabádáním k zahájení práce na komplexní důchodové reformě. O niž se planě hovoří desetiletí a zůstalo jen u sporadických, případně zrušených pokusů.
Jablka a hrušky
Jaksi nad rámec Pavlova srozumitelného vysvětlení však byl slib, že pokud novelu nenapadne u Ústavního soudu opozice, podá k němu jak kvůli legislativní nouzi, tak případné retroaktivitě novely podnět sám. To vyhlíží zvláštně, ale snad by se to dalo chápat coby dotaz pro podobné případy do budoucna.
Čtěte také
A výzva, aby vládní strany nebránily opoziční snaze prodloužit zmrazení platů ústavních činitelů a dalších, vypadá sice na prvý pohled hezky – nechť se uskrovní i politici, soudci nebo státní zástupci. Jenže jde o jablka a hrušky, jejich platy se počítají z průměrné mzdy a nikoli z inflace.
Zmrazení je ve vypjaté chvíli solidární, jak se odhlasovalo při covidové pandemii, ale stejně vždycky jen dočasné, později platy o to víc poskočí. Taková jsou železná pravidla.
Úhrnem se však dá říct, že se Petr Pavel snažil ne snad přímo všem „zachovat“, ale podržet si v kampani předvedenou široce chápavou tvář, prokázat smysl pro spravedlnost a nepovyšovat se nad Ústavní soud.
Nařčení z alibismu nebo „chytrohorákovštiny“ se sice nevyhnul, ale křestem valorizačním ohněm v zásadě prošel. Ratibořická babička by nad tím nejspíš jen vědoucně pokývala hlavou.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.