Ondřej Konrád: Prezident přece jen do druhého kola
Skoro přesně před třemi roky odpověděl, už hlavou státu zvolený, ale ještě do úřadu neuvedený, Petr Pavel v jednom podcastu na otázku po druhém mandátu, že mu připadá jeden až dost a o dalším neuvažuje. Laikové žasli, odborníci se divili. Protože jeho poslední předchůdci sice ve stejném okamžiku nevytrubovali záměr pobýt na Pražském hradě celou dekádu, ale také zdaleka nedělali dojem, že by to neměli na zřeteli.
Čtěte také
A Pavel přitom nepůsobil falešně skromně, ale upřímně. Neměl žádné zkušenosti s vysokou politikou, i když ji prezident přímo nepraktikuje, ale pohybovat se v ní do značné míry musí. Netušil, jak se mu v nové roli bude dařit, jestli pro ni má skutečně dispozice, a koneckonců ani bude-li ho prostě vůbec bavit. A už během kampaně zjistil, že se v ní může hrát i nefér, když ho jeho hlavní rival osočoval ze záměru zatáhnout, coby bývalý voják, zemi do války.
Sbírání zkušeností až po šarvátku
Ale ani když se pak průběžně s prezidentským údělem sžíval, nepřestal dotazy na druhý mandát odbývat více méně podobně, pět let stačí. Čas nicméně běžel a Pavel sbíral zkušenosti. Přičemž celkem spravedlivě a nijak příkře kritizoval jak babišovsko-okamurovskou opozici, ale i Fialovu vládní koalici. Kupříkladu za nedostatečnou komunikaci s veřejností.
Čtěte také
Obecně pak vzbuzoval kladný dojem slušností a umírněným civilním vystupováním, ostře kontrastujícím s manýry jeho předchůdce. Kvitovány byly jeho cesty do opomíjených regionů, důraz na mladou generaci a u mnoha lidí také neochvějná podpora napadené Ukrajině.
Už podstatně ostřílenější pak v uplynulých měsících řešil po volbách otázku střetu zájmů pravděpodobného premiéra, a hlavně ministerského nominanta Turka. Jemuž strana Motoristé sobě asi skutečně vděčí za vstup do Sněmovny, a tak ho do vlády doslova tlačila.
Prezident ale zůstal neoblomný a odmítl kontroverzního Turka pustit na jakýkoli ministerský post. I s vědomím, že mu to jedna z vládních stran hned tak neodpustí. Což v těchto dnech vidíme kupříkladu na sporu kolem čtyř bitevníků 159, které prezident přislíbil Ukrajině a motoristický předseda Macinka ho kvůli tomu přirovnal ke slonovi v porcelánu.
Čtěte také
Další a i ostřejší střety se jistě dají čekat. Přestože sám premiér se do nich nehrne a ostatně kvůli Turkovi odmítá podat kompetenční žalobu. Asi i proto, že Petr Pavel má, vyjma voličstva SPD a Motoristů, velmi dobrý kredit u podstatné většiny veřejnosti. Která by si ho přála na Hradě i v onom druhém kole.
Pokusit se o protiváhu
K němuž se tento týden prezident poprvé přihlásil během pobytu v olomouckém kraji – jeden den další kandidaturu nevyloučil, následující už řekl, že by mu v ní zabránila jen nemoc jeho nebo v rodině. A ovšem také, že samozřejmě neví, co bude za dva roky s námi i světem vůbec. A doprovodil to nepřímým vyhlášením politického boje: „Při představě, že by celé vedení země bylo v rukou ANO, jsem se rozhodl, že se pokusím, aby byla ve státě protiváha.“
Na což vládní strany logicky reagovaly výroky o potřebě hledat společného prezidentského kandidáta. Což samozřejmě nehoří, ale myslet na to budou muset. I jestli by se na nějaké osobnosti mohly vůbec shodnout.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
