Petr Honzejk: Babišův konkurs na prezidenta
Sněmy hnutí ANO bývají obsahově i formálně stereotypní. Konají se na pražském Chodově, moderuje je držitel stranické legitimace číslo 002 Richard Brabec a předsedou je potvrzen Andrej Babiš. Zajímavé bývá pouze, kolik straníků se postaví proti zakladateli a předsedovi.
Letos byli kverulanti přesně dva, což je o sto procent víc, než před dvěma lety, kdy se našel jeden jediný. Babiš tak je ve funkci už třináctým rokem a ještě v tomto volebním období se stane rekordmanem, když předstihne Vojtěcha Filipa, který vedl Komunistickou stranu Čech a Moravy celých šestnáct let.
Čtěte také
Tentokrát ale sněm ANO stál přece jen za pozornost o něco víc než obvykle. Babiš na něm opakovaně kritizoval prezidenta Petra Pavla, mimo jiné za nabídku letounů L-159 Ukrajině, což Babišova vláda pod tlakem SPD udělat nechce, a vyhlásil cosi jako konkurs na vlastního prezidentského kandidáta.
A protože den předtím oznámil i Petr Pavel, že pokud mu zdraví dovolí, pokusí se funkci obhájit, můžeme datum sněmu ANO označit za termín neformálního rozjezdu kampaně pro prezidentské volby. Takže je namístě několik otázek. Proč jsou pro Babiše prezidentské volby takovým tématem, když budou až v lednu 2028? O co se v těchto volbách bude hrát? Jak chce Babiš svého člověka na Hrad dostat? A jakou má šanci?
Vyhlídka na kompletní ovládnutí země
Pro předsedu ANO jsou prezidentské volby klíčové z několika důvodů. Objektivní důvod, proč chce Babiš současnou hlavu státu z Hradu odstranit, spočívá v tom, že Petr Pavel je v současné situaci nejsilnějším oponentem jeho vlády a její politiky.
Čtěte také
Nejenže nechce do ministerské funkce pustit Filipa Turka. Ale především jasně říká, že Česko by mělo dál co nejvíce pomáhat napadené Ukrajině, a svou autoritou obrací pozornost veřejnosti ke geopolitické situaci, což Babišovi, který se snaží soustředit výhradně na domácí témata, komplikuje vládnutí. Kdyby tato oponentura zmizela, Babišovi by se v druhé polovině funkčního období jeho vlády dýchalo lépe.
Druhým důvodem je vyhlídka na kompletní ovládnutí země. Už letos budou volby do třetiny Senátu ve kterých ANO v horní komoře pravděpodobně výrazně posílí a za dva roky by v ní teoreticky mohlo, společně s partnery, získat většinu. Pokud by ovládlo i Hrad, měl by Andrej Babiš moc zákonodárnou i výkonnou zcela ve svých rukou, což je něco, o co mu vždy šlo – vládnout a rozhodovat bez překážek jako ve firmě.
Autorita, která dokáže spojovat
A za třetí je tu Babišovo osobní trauma z ledna 2024, kdy sám, ač předtím opakovaně říkal, že to neudělá, do prezidentské funkce kandidoval. A Petr Pavel ho drtivě, bezmála o milion hlasů, porazil. Babiš, který porážky věru nemá rád, by se za tuto potupu rád pomstil a přemítá, jak na to.
Čtěte také
Čímž se dostáváme k metodě. Předseda ANO se samozřejmě nechce podruhé spálit osobně, takže uvažuje o tom, že by do boje vyslal surogáta. Na sněmu to formuloval takto: „Považuji za důležité, aby vládní koalice byla schopná nabídnout společného kandidáta. Kandidáta, který nebude reprezentantem jedné části společnosti, naopak autoritou, která dokáže spojovat.“
Koaliční nominant by podle Babiše nemusel být politikem. „Česká republika má řadu významných osobností z různých oblastí. Práva, vědy, kultury, veřejné služby, kteří mají přirozený respekt a důvěru,“ řekl.
Rozjíždí se tedy něco jako konkurs na vládního prezidenta. Bude zajímavé sledovat, která z významných, respektabilních a důvěryhodných osobností kývne na to, že ji na Hrad bude tlačit nejen Andrej Babiš, ale i Tomio Okamura, Filip Turek nebo Jindřich Rajchl. Autora tohoto textu nyní žádná taková osobnost nenapadá, ale je to jistě jen nedostatkem fantazie. Někdo ochotný se jistě najde.
Ať to ale bude kdokoli, zdá se zatím, že nebude favoritem. Obhajující prezident má vždy výhodu a v současné době Petru Pavlovi, ač oponuje populární vládě, důvěřuje 57 procent Čechů. Soutěž se nicméně teprve pomalu rozjíždí a za dva roky nás nesporně čeká další volební drama.
Autor je komentátor Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
