Ondřej Konrád: Neudržitelná lehkost pirátského hlasování

Čtěte také

Petr Fischer: Pirátská stabilita a potřeba stranického oživení

Bez ohledu na to proč a v jakém stavu mysli tak učinil. I kdyby došlo k odpalu plebiscitu v podezřele brzkou ranní hodinu. Však se také už jednou rozhodovalo o rozpuštění strany. Ale i když se zdá, že je tento nástroj základnou nadužíván, zatím to Pirátům neubližuje.

Nejspíš se to neodrazí v průzkumech ani poté, co byl hlasováním odvolán Jakub Michálek z Republikového výboru, čili širšího vedení. Pro který navrhoval více pravomocí. Jinými slovy poněkud oslabit právě onu v podstatě bezbřehou interní demokracii. Poměrně snadno umožňující cestu do pekel.

Frustrovaní stavitelé pirátského chrámu

Čtěte také

Jiří Leschtina: Kroužkovací trauma Pirátů a STAN opět na scéně

Jíž se ale nechtějí vzdát obzvlášť členové stojící druhdy u zrodu původně podvratného subjektu, který podle nich ztratil jiskru vstupem do vlády. Jistě, při podílu na exekutivě se rebeluje ztuha. Pokud nechcete být za kašpary.

A jelikož Michálek volal z čelných Pirátů po větší autonomii vedení nejhlasitěji, a navíc se některým členům zdál už dřív příliš suverénní (ostatně se o něm z toho důvodu rovněž hlasovalo už před čtyřmi roky), ocitl se na mušce zastánců pravých ideálů a spoušť byla tentokrát bez dlouhých řečí stisknuta. Neb k tomu existuje ono superdemokratické právo. I když šlo o výsledek velmi těsný a hlasování skrze více nastolených otázek poněkud nepřehledné.

Celé to pak vyhlíží jako neodeznělé echo hlubokého zklamání z voleb před dvěma lety. Na jaře 2021 to vypadalo, že strana mohutně uspěje a Ivan Bartoš třeba i usedne do premiérského křesla.

Čtěte také

Ondřej Konrád: Piráti podruhé ve stejné řece

Pak ale Piráty jednak nepravdivě z kdečeho osočil Andrej Babiš, i když mu to nic nevyneslo, a kroužkování ve prospěch partnerských Starostů znamenalo na podzim prakticky katastrofu v podobě ztráty osmnácti mandátů a žalostně smrsklého klubu na pouhé čtyři poslance.

A vyvstala otázka, jestli za takového stavu vstoupit do vládní koalice, nebo být sice mimo ni, ale i mimo opozici hnutí ANO a SPD. A dost možná zahájit sestup do zapomnění. Zvítězil sice sebezáchovný reflex, ale pocit uspokojení u značné části straníků evidentně nenastal.

Předseda s kontroverzní minulostí?

A po novém roce se to patrně naplno otevře při pirátském volebním fóru – neboli sjezdu. Kde se vedle Bartoše chystá kandidovat na nejvyšší post i plzeňský hejtman Rudolf Špoták. S ambicí „stranu znovu sjednotit“.

Ondřej Konrád, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Špoták je ovšem celkem překvapivě i předsedou Komise pro úroveň rozhodčích fotbalové ligy. Jimž se během kondičních testů nechal – a podle svědků ne náhodou – vidět v družném hovoru s aktéry korupční aféry Romana Berbra.

A kupříkladu server e-fotbal ho označuje coby „sudího s kontroverzní minulostí“. Což by mohlo jeho kandidaturu vážně zpochybnit. A možná o něm ještě před fórem nechat vyvolat také nějaké elektronické hlasování. Dokud ho má členská základna k dispozici. Protože aspoň částečně se bude s takovou porcí „demokracie bez diskuse“ muset něco stát. Což ale představuje značně obtížný úkol. A straničtí předáci to dobře vědí.

Autor je komentátor Českého rozhlasu