Ondřej Konrád: Kritické, ale i radostné davy

Andrej Babiš při slavnostním projevu k 30. výročí sametové revoluce v Národním muzeu.
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Andrej Babiš při slavnostním projevu k 30. výročí sametové revoluce v Národním muzeu.

Mezi výroky „no co, bylo teplo, lidi šli zadarmo na koncert“ a „mají právo na názor“ je patrný rozdíl. Zatímco v květnu premiér odbyl poslední demonstraci na Václavském náměstí za nezávislost justice (ale už i proti němu osobně) jako cosi zanedbatelného, po druhé obrovské na Letenské pláni v sobotu byl obezřelejší.

A taky sliboval, že následující den při setkání premiérů okolních států v Národním muzeu řekne prý něco možná překvapivého. Tedy zřejmě jak byla obdivuhodná odvaha Václava Havla za komunismu, což v projevu zaznělo.

Anebo spíš, že není pyšný na své někdejší členství v KSČ? Při vší úctě, to ale nebylo nic, co nemohl Andrej Babiš říct už dávno. Někdo by dodal: i s patřičnou omluvou.

Dostaveníčko radosti

Ale budiž, aspoň, že tak. A nakonec se 17. listopadu také vydal na Národní třídu položit květiny a zapálit svíčku. I když, pravda, v hloučku ministrů a ještě za rozbřesku, kdy na něj v tak časnou hodinu pískal hlouček jen o málo početnější.

Povzdech, že máme premiéra, který se při 30. výročí návratu svobody a demokracie vystoupení před širokým davem prostě v obavách vyhne, je samozřejmě na místě – ať si říká, kdo chce, co chce. O prezidentovi, který se stal o kulatém výročí zcela neviditelným, respektive ho slavil v jiné zemi, ani nemluvě.

Jiní dva nejvyšší ústavní činitelé by si přitom 17. listopad v Praze náramně užili. Po celé délce Národní třídy, na Václavském náměstí i v poměrně širokém okolí, kde se hrálo, řečnilo anebo se vůbec všelijak slavila svoboda, musely za celý den projít patrně stovky tisíc lidí vyjadřující jednoznačně radost. I když hradní mluvčí dopředu absurdně prorokoval „dostaveníčko nenávisti“.

To se nekonalo ani při sobotní manifestaci na Letné, i když šlo o protest s konkrétními výhradami jak vůči premiérovi v dvojroli velepodnikatele a politika, tak vůči prezidentově otevřenosti k východním diktaturám. V celkovém rámci probíhala velmi korektně a důstojně, v až sametovém duchu listopadu 1989.

Mladíci moudřejší matadorů

Obecně se soudilo, že se gigantický rozměr červnové manifestace na Letné tentokrát opakovat nebude. Mnoho se od té doby nestalo, premiérovy patálie s Čapím hnízdem míří do ztracena (i když to ještě není definitivní) a jarní ostrá nálada poněkud opadla. Jenže lidí přišlo přesto zase kolem čtvrt milionu (podle policie) a nespokojenost značné části občanů tedy podle všeho trvá.

Ondřej Konrád

A konkrétně Babiš by měl brát vážně nikoli výhružky, ale suché konstatování předáků Milionu chvilek pro demokracii, že zkrátka po případných určitých krocích vlády (vyjmenovány byly čtyři) lidé vyjdou do ulic. V Národním muzeu pak sice připomněl, že je premiérem zvoleným ve svobodných demokratických volbách, toho si je ale přinejmenším Milion chvilek dobře vědom.

Proto vyzývá občany k politickému angažmá, proto nabádá opoziční strany k vytváření volebních koalic. Kdo chce Babiše odstranit, musí ho jednoduše porazit. Zvláštní věc, že to četným politikům musí říkat mladí muži, které donedávna nikdo neznal a kteří už podruhé přitáhli čtvrt milionu duší na Letenskou pláň.

Autor je komentátor Českého rozhlasu