Ondřej Konrád: Konec sporu o Den samizdatu
Vzájemná osočení, že se ta i ten poslední roky mýlí takřka ve všem, co dělají, nezněla z úst Hany Kordové Marvanové (zvolená za KDU-ČSL, ODS a TOP 09) a Marka Bendy (ODS) moc překvapivě. Vztahy před listopadem 1989 z politických důvodů uvězněné nynější senátorky a z disidentského prostředí pocházejícího současného předsedy klubu poslanců ODS jsou napjaté.
A to hlavně od momentu, kdy Kordová Marvanová coby současně zastupitelka na pražském magistrátu odmítla rozhodujícím hlasem podpořit po komunálních volbách roku 2022 dohodu ODS s hnutím ANO.
Nicméně jejich nedávný spor se týkal věci zcela odtažité, totiž na kdy má připadnout Den samizdatu.
Který je vhodnější?
Skupina poslanců koalice Spolu v novele navrhla 12. říjen, protože tento den roku 1988 skoro stovka vydavatelů samizdatů podepsala otevřený protest adresovaný prezidentovi Husákovi proti uvěznění slovenského kolegy Ivana Polanského. Což Sněmovna akceptovala.
Čtěte také
Jenže předloha narazila v horní komoře, kde se především Kordová Marvanová proti datu postavila s tím, že Polanský mimo jiné vydal i sborníky týkající se exponentů Slovenského štátu, Tisa a Hlinky. A žádala volbu data 27. dubna, kdy roku 1978 vznikl VONS, čili důležitý Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných.
Hlavní obránce původní verze Benda namítal, že ale jednak VONS neměl s neoficiálním vydáváním literatury a periodik přímo nic společného. I že křesťanský aktivista Polanský publikoval daleko víc tiskovin, než jen ty, které se týkaly s nacismem kolaborujících slovenských politiků. A při riskantním protestu proti jeho odsouzení šlo čistě o svobodu slova.
Text dokonce obsahoval výzvu, aby byl buď Polanský osvobozen, nebo naopak zavřeni i všichni podepsaní. Včetně Václava Havla, Ludvíka Vaculíka a dalších samovydavatelů.
Absurdní námitka
V nastalé širší diskusi padala další eventuální data pro Den samizdatu. A objevila se také poměrně absurdní námitka, že by se neměl pro tak ušlechtilou činnost užívat ruský novotvar. Pocházející ovšem ještě z drastické stalinské éry a dávno přešel nejen do českého, ale i mezinárodního slovníku – s tím těžko co nadělat.
Čtěte také
Vážněji mohl být vnímán poukaz na Polanského sympatie ke klerofašismu, nebo dokonce jeho antisemitismus.
To ale zase coby neprůkazné odmítali zastánci Sněmovnou přijatého data a za principiální považovali tehdejší statečnou solidaritu s uvězněným kolegou. Třebaže v něčem specifickým. A uspěli, dolní komora Senát napodruhé přehlasovala a tento týden novelu – určující coby Den samizdatu 12. říjen –, podepsal prezident.
Půtka je u konce a podstatnější než kdo ji pomyslně vyhrál, je fakt, že i když slovo samizdat nejmladší generace většinou asi nezná a neumí si představit, jaké odvahy k „samoizdatelstvu“ bylo třeba, možná čas od času v kalendáři na onen zvláštní termín narazí.
A třeba se o něm a jeho svého času značném významu, bude chtít něco dozvědět. I když jde o datum, se kterým nemusí každý souhlasit.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
