Apolena Rychlíková: Pomáhejme, ale s respektem a rozmyslem

Zasahující složky integrovaného záchranného systému pracují takřka nepřetržitě. Už teď je jasné, že škody po povodních se mohou vyšplhat až na desítky miliard korun, které bude potřeba někde najít.

Čtěte také

Zející mokvavé rány Krnova: povodně odkryly střeva města, sčítat volby tu budou možná potmě

A stejně jako při mnoha podobných událostech – bleskových povodních v roce 2010, nečekaném tornádu před třemi lety, nebo při katastrofických povodních z let 1997 a 2002 –, můžeme sledovat i masivní vlnu občanské solidarity. Lidé se zapojují do práce, tisíce, spíš desítky tisíc dobrovolníků a dobrovolnic se snaží pomáhat všude tam, kde je potřeba.

Už pár dní jsou také otevřeny různé sbírky několika organizací: Diakonie, Adry, Člověka v tísni, Charity nebo Českého červeného kříže. Domácnostem postiženým záplavami, poslali lidé k pondělnímu večeru desítky milionů korun. Dá se čekat, že vybrané částky budou jako vždy vysoké, což je dobrá zpráva.

I potravinové banky hlásí velký zájem ze strany veřejnosti. Stejně jako v minulosti však všichni zapojení aktéři prosí veřejnost, aby se vyhýbala zahlcování sbírek nepotřebnými věcmi.

Spontánní pomoc nepomůže

Taková „pomoc“, kdy se někde hromadí zbytečnosti, se totiž velmi rychle změní na přítěž pro koordinátory a bere jim vzácný čas na reálnou práci v postižených oblastech.

Takže jen pár hlavních pravidel: základem kvalitní pomoci je pomoc koordinovaná. Je samozřejmě v pořádku, pokud se chce kdokoli zapojit, nicméně by tak neměl činit sám a bez rozmyslu – to může způsobit komplikace.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Povodně nasvítily význam krajů, roli hejtmanů i ubohost dosavadní volební kampaně

Před spontánní pomocí varují hlavně záchranné složky: lidé by neměli sami od sebe podnikat různé výpravy do ohrožených oblastí, i kdyby tam třeba chtěli dovézt jídlo nebo pomoc. Riskují tím své životy a hasičům mohou jen přidávat práci.

Stejně tak by neměli využívat sbírky k odkládání vlastních nepotřebných věcí. Sbírky pro oběti přírodních či jiných katastrof nejsou skládkou, přesto se cyklicky objevují jednotlivci či skupiny, jež do sbírek odváží všechno, co se jim doma už nehodí.

Nejčastěji plyšáky, staré oblečení, nefunkční spotřebiče, nebo jídlo, které do krizových podmínek není vůbec vhodné.

Pro oficiální organizátory sbírky je to takový přístup noční můrou: nepotřebné věci se v centrech kupí a zabírají místo.

Pokud chce kdokoli pomoct, jsou tou nejjednodušší cestou skutečně peníze, nebo dobrovolnictví pod přímou koordinací odpovědných složek v každém z krajů, a to po domluvě a na konkrétní projekt.

Apolena Rychlíková|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Povodně jsou otřesnou životní zkušeností. Odstraňování jejich důsledků bude bolavé, zdlouhavé a drahé. Nepřidávejme profesionálům práci vlastním amatérismem. Pomáhejme, ale s respektem a rozmyslem.

Autorka je publicistka a dokumentaristka