Ondřej Konrád: Ani moc, ani málo aneb Držet paniku na uzdě
„Situace je, řekl bych, nadmíru výtečná.“ Legendární citát ze srpna 2002, jímž pražský primátor Igor Němec (ODS) chlácholil veřejnost pouhých pár desítek minut před tím, než voda natekla v nevídaném rozsahu nejen do metra, ale všude možně, si třeba teď někdo připomíná.
I když chápe politiky, kteří se pokoušejí vyhnout davové panice, které mnozí spoluobčané podléhávají skoro až rádi a s vervou následně berou útokem potravinové obchody. To se zatím moc neděje, ale co není, může být. A nikdo tomu pak nezabrání.
Jeden tak a druhý onak
Čtěte také
Jedna část veřejných činitelů má tendenci koronavirus nepodceňovat a mluvit vcelku otevřeně.
A dlužno říci, že jim vývoj zatím spíš bohužel nahrává; virové onemocnění už do České republiky prostě dorazilo a je třeba přijímat opatření proti přílivu dalších případů, i když jim nejspíš zabránit tak docela nelze. Ale snaha o minimalizaci, a také zároveň o připravenost je samozřejmá. Takže ministr vnitra Hamáček (ČSSD) navrhuje vyhlásit nouzový stav.
Pokud by vláda souhlasila, ocitla by se podle něho v operativnějším postavení ohledně regulace ochranných a zdravotnických prostředků, mohla by jak rušit masovější akce, tak přimět osoby cestující z napadených lokalit ke kontaktu s lékaři.
Čtěte také
Jenže podle premiéra Babiše (ANO), a těžko říci, zda za tím není trochu koaliční rivality, je na nouzový stav brzo, zatím nejde o epidemické šíření. To je fakt. Jenže některé instituce samy podnikají dost radikální opatření. ČVUT i Česká zemědělská univerzita dokonce zrušily vyučování, protože na jejich půdě došlo ke kontaktu s nemocnými. A podobné reakce nutno čekat i v příštích dnech, pokud tedy budou nakažení přibývat.
Nezavírat oči
Což skoro jistě budou, aspoň nějaký čas a do určité míry. Doufejme, že ve zvládnutelném rozsahu a bez úmrtí. Ale jelikož nepůjde zabránit zásahům typu uzavření vysoké školy, zrušení sportovní akce (o lyžařských závodech už víme) a zanedlouho třeba i divadelních a filmových představení, a už vůbec to nejde ututlat, lidé náchylní k panikaření si věci vyloží po svém. A nakonec ještě obviní vládu z bagatelizování situace, ve skutečnosti podle nich přece mnohem vážnější.
Takže doznat jistou, konec konců nepopiratelnou vážnost vyhlášením nouzového stavu možná od věci není. Fámy, jak známo, bývají nebezpečnější než realita. O zavírání očí před ní nemluvě. Politikové mezi tím vším kličkují a váhají, skoro se jim ani člověk nediví. Ale pak si zas vzpomene, co ještě tehdy říkal primátor Němec: „Praha není ohrožena. A o kolik voda stoupne, není důležité.“ Tesat do kamene se to tenkrát mělo!
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
