Odbory nejsou pro mladé lidi atraktivní. Boj o minimální mzdu je jen symbol, míní ekonom Rod

21. březen 2024

České odbory aktuálně hledají své nové vedení a zatím to vypadá, že v čele budou mít nadále dlouholetého předsedu Josefa Středulu. Toho před 14 dny odstavily kvůli opomenutí při placení odborových příspěvků. Co to znamená pro obraz odborů ve společnosti? V Řečí peněz odpovídá Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz.

Proč jsou v Česku odbory tak slabé a málo populární?

Důvody kombinují zejména neschopnost odborářů vysvětlit lidem, proč by v institucionálním prostředí české legislativy, kde zákoník práce pozici zaměstnanců chrání, pro mě mělo být výhodou v odborech být.

Odboráři píší a diskutují o tom, proč je v Česku tak málo lidí ochotno vstupovat do odborů nebo zakládat nové organizace. Objevují fenomény jako neatraktivita pro mladé lidi, neschopnost je oslovit, nejasné benefity z angažovanosti nebo neochota trávit volný čas odborářskou činností.

Čtěte také

Lidé se chovají pragmaticky a odbory vnímají jako klíč ke dvěma věcem: k tomu, aby měli práci, anebo k tomu, aby se zlepšovaly pracovní podmínky, rostla mzda, reagovala na inflaci… Česko má za poslední dekádu nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii a mzdy vzhledem ke struktuře ekonomiky rostou.

Ale jsou skutečně české odbory tak slabé? Vždyť si v minulých letech prosadily růst minimální mzdy vyšší než chtěli zaměstnavatelé.

Minimální mzda je spíš ideový symbol než něco, co by skutečně formovalo a dramaticky proměňovalo trh práce v Česku. Vzhledem ke způsobu zaměstnávání lidí je tu spoustu možností, jak minimální mzdu obejít, pokud to chce zaměstnavatel i zaměstnanec.

Je to spíš ideová válka, hezký symbol, který je mediálně atraktivní, ale že by to mělo výrazný dopad na trh práce, to si nemyslím.

Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz

Když se podíváme na současnou kauzu kolem vedení odborů, může to ještě více odbory poškodit?

Bez ohledu na to, jak to dopadne, i kdyby byl pan Středula znovu instalován do vedení odborů, tak je to trapná až tragikomická vsuvka, kterou si mohly odpustit.

Jakou motivaci má člen odborového svazu k tomu platit poplatky, když je neplatí ani předseda? Nebo co mohou odbory vyjednat, když nejsou schopni ani administrovat členství svého vedení? To nejsou otázky, které by dodávaly odborům větší vážnosti u veřejnosti.

Helena Horská vyzývá k většímu sektorovému zaměření odborů, aby nebyly organizovány jako celek, ale aby byly silné sektorové odbory, které budou mít přehled o dění a budou moci kvalitně vyjednávat se zaměstnavateli. Je to ta správná cesta?

Čtěte také

Netroufám si odborům radit, ale z obecného pohledu to smysl dává. V Německu sektorová orientace zkracuje vzdálenost mezi dopadem na zaměstnance a vyjednávací schopností odborů. Odpadá nutnost zřizovat odborové organizace v podnicích a přemlouvat lidi, aby byl dostatečný počet členů.

To by stoprocentně vedlo k tomu, že by byly víc vidět výsledky. Pokud se podíváme na zápisy z jednání tripartity, tak to jsou pro mediánového voliče věci, kterým nerozumí.

Jak fungují odbory v zahraničí? A snižuje Česká národní banka v reakci na pokles inflace úrokové sazby dostatečně rychle? Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.

autoři: Václav Pešička , fos
Spustit audio

Související