Odbory nejsou pro mladé lidi atraktivní. Boj o minimální mzdu je jen symbol, míní ekonom Rod

Proč jsou v Česku odbory tak slabé a málo populární?

Důvody kombinují zejména neschopnost odborářů vysvětlit lidem, proč by v institucionálním prostředí české legislativy, kde zákoník práce pozici zaměstnanců chrání, pro mě mělo být výhodou v odborech být.

Odboráři píší a diskutují o tom, proč je v Česku tak málo lidí ochotno vstupovat do odborů nebo zakládat nové organizace. Objevují fenomény jako neatraktivita pro mladé lidi, neschopnost je oslovit, nejasné benefity z angažovanosti nebo neochota trávit volný čas odborářskou činností.

Čtěte také

Ondřej Konrád: Středula na cestě zpátky

Lidé se chovají pragmaticky a odbory vnímají jako klíč ke dvěma věcem: k tomu, aby měli práci, anebo k tomu, aby se zlepšovaly pracovní podmínky, rostla mzda, reagovala na inflaci… Česko má za poslední dekádu nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii a mzdy vzhledem ke struktuře ekonomiky rostou.

Ale jsou skutečně české odbory tak slabé? Vždyť si v minulých letech prosadily růst minimální mzdy vyšší než chtěli zaměstnavatelé.

Minimální mzda je spíš ideový symbol než něco, co by skutečně formovalo a dramaticky proměňovalo trh práce v Česku. Vzhledem ke způsobu zaměstnávání lidí je tu spoustu možností, jak minimální mzdu obejít, pokud to chce zaměstnavatel i zaměstnanec.

Je to spíš ideová válka, hezký symbol, který je mediálně atraktivní, ale že by to mělo výrazný dopad na trh práce, to si nemyslím.

Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz|foto:archiv Aleše Roda, archiv Aleše Roda

Když se podíváme na současnou kauzu kolem vedení odborů, může to ještě více odbory poškodit?

Bez ohledu na to, jak to dopadne, i kdyby byl pan Středula znovu instalován do vedení odborů, tak je to trapná až tragikomická vsuvka, kterou si mohly odpustit.

Jakou motivaci má člen odborového svazu k tomu platit poplatky, když je neplatí ani předseda? Nebo co mohou odbory vyjednat, když nejsou schopni ani administrovat členství svého vedení? To nejsou otázky, které by dodávaly odborům větší vážnosti u veřejnosti.

Helena Horská vyzývá k většímu sektorovému zaměření odborů, aby nebyly organizovány jako celek, ale aby byly silné sektorové odbory, které budou mít přehled o dění a budou moci kvalitně vyjednávat se zaměstnavateli. Je to ta správná cesta?

Čtěte také

Výpověď bez důvodu nás vrací do časů roboty, varuje Středula. Vlnu propuštění nezpůsobí, oponuje Zikeš za zaměstnavatele

Netroufám si odborům radit, ale z obecného pohledu to smysl dává. V Německu sektorová orientace zkracuje vzdálenost mezi dopadem na zaměstnance a vyjednávací schopností odborů. Odpadá nutnost zřizovat odborové organizace v podnicích a přemlouvat lidi, aby byl dostatečný počet členů.

To by stoprocentně vedlo k tomu, že by byly víc vidět výsledky. Pokud se podíváme na zápisy z jednání tripartity, tak to jsou pro mediánového voliče věci, kterým nerozumí.

Jak fungují odbory v zahraničí? A snižuje Česká národní banka v reakci na pokles inflace úrokové sazby dostatečně rychle? Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.