ODA byla strana malá a doopravdy konzervativní, vzpomíná zakladatel Bratinka
Jen pár týdnů od začátku sametové revoluce dne 17. prosince 1989 se v bytě Pavla Bratinky – tehdy ještě topiče a uklízeče, později poslance a ministra –, sešlo asi 13 lidí. Část z disentů, část z předlistopadového Hnutí za občanskou svobodu, část ekonomů a další.
Říkali o sobě, že vyznávají konzervativní hodnoty a založili Občanskou demokratickou alianci, resp. ODA.
ODA podle Pavla Bratinky tvrdila, že společnost pokud má fungovat, musí stát na třech nohou. První je tržní ekonomika, druhá parlamentní demokracie a třetí je v tom, že lidé nežijí jen politikou, ale chtějí být spolu, chtějí se dobrovolně dohodnout a třeba ti, co jsou přehlasováni, nesáhnou k násilí apod. „Ta třetí noha je důležitá a tím jsme se tehdy odlišovali od ostatních stran,“ vzpomíná Bratinka.
Skutečná pravice?
„Strana to byla malá a lidé v ní ale přesvědčení, že hrají roli zásadní,“ říká komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.
Čtěte také
„ODA ale měla významné osobnosti a také se považovala za skutečnou pravici, tedy za něco festovnějšího, stabilnějšího a víc ukotveného než tehdy taky nová Občanská demokratická strana (ODS),“ doplňuje.
„Bylo to odvážné tvrzení, ale říkali to vlastně právem,“ myslí si Nováček. V bytě Bratinky byl tehdy i budoucí poslanec ODA Ivan Mašek (1948–2019) a „otec“ kuponové privatizace, poslanec a ministr Tomáš Ježek (1940 –2017).
Víc se o nich dozvíte ve čtvrtečních Portrétech v rámci cyklu Devadesátky, nebo v bonusovém rozhovoru Davida Hertla s Pavlem Bratinkou.
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
