Obsazení Bachmutu je pro Rusy Pyrrhovo vítězství. Bitva pomohla hlavně Ukrajině, myslí si politolog Duleba
V posledních dnech došlo k posunu v bitvě o Bachmut, obě strany si ale změny vykládají jinak. Rusové považují město za obsazené a připisují si tak první významnější vítězství za posledních deset měsíců. Ukrajinci naopak poukazují na postup svých jednotek jižně a severně od Bachmutu, díky čemuž dostávají okupanty do obklíčení, samotné trosky města už podle nich nejsou významné.
Podle Alexandra Duleby, politologa ze Slovenské společnosti pro zahraniční politiku, Rusové nyní nemají mnoho důvodů k oslavám. „Bitva o Bachmut pomohla hlavně ukrajinským ozbrojeným silám. Potřebovaly soustředit významné ruské síly na tuto část fronty, aby získaly čas a připravily vlastní útočné brigády,“ vysvětluje Duleba.
Čtěte také
Nové jednotky prošly výcvikem na Západě, zároveň v té době proběhly dodávky dalších zbraní a techniky.
„Rusové přišli asi o 70 tisíc vojáků, je to pro ně takové Pyrrhovo vítězství,“ dodává Duleba. „Ukrajinci potřebovali hlavně získat čas na připravení nových jednotek, což bitva z jejich pohledu splnila.“ Padlých Ukrajinců by měla být zhruba sedmina.
Největších územních zisků v Bachmutu dosáhla Wagnerova soukromá armáda. „Na severu a jihu, kde Ukrajinci v posledních dnech zaznamenali postup, bojovaly regulérní vojenské jednotky,“ popisuje Duleba. „Wagnerovci tedy můžou říci, že město dobyli oni.“
Odklad ukrajinské ofenzivy
Podle Duleby se Ukrajina nyní bude snažit o proražení k Azovskému moři. „Aby dokázali rozbít ruská území, aby dokázali získat kontrolu nad Melitopolem, nad Berďanskem,“ uvažuje Duleba. „Je to nejužší místo celého pásma, které Rusové okupují na Ukrajině.“ Nevylučuje to, že se budou snažit přinutit Rusko, aby stáhlo část svých vojenských sil z okupovaných území.
Čtěte také
Pozice u Azovského moře by byly výhodné i pro případný pokus o získání Krymu. „Odtamtud by mohli zlikvidovat v podstatě i Krymský most a tak z Krymu vytvořit novou pánev,“ dodává Duleba a vysvětluje výhodnost takového postupu. „Nemuseli by frontálně útočit, protože by izolovali Krym od dodávek z Ruska, to je princip pánve.“
Začátek ukrajinské protiofenzivy se však stále odkládá. „Stále je tam ten hlavní motiv – šetřit životy vojáků. Zjevně existuje i souvislost s dodávkami zbraní, které ofenzivu umožní. Rusové si totiž připravili několik linií opevnění a přešli do jakési strategické obrany,“ uzavírá Duleba.
V celém pořadu se také dozvíte, s jakými problémy se potýká privilegovaná Wagnerova skupina a co to může vypovídat o stavu běžné armády nebo jaké šance má avizovaný červencový mírový summit pořádaný Dánskem či zda v samotném Rusku existují skupiny aktivně bojující proti režimu. Pořadem provází Jan Bumba.
Související
-
Putin dobře ví, že když ztratí Krym, tak celá jeho klika končí u moci, říká reportér Boháč
„Ztratit Doněck by byla velká rána, ale ztrátu Krymu už by nešlo vykomunikovat. Režim si to uvědomuje, proto naznačoval, že boj o Krym znamená riziko jaderné eskalace.“
-
Krym? Jeho předání Ukrajině pociťovalo ruské obyvatelstvo jako krádež svého území
Krym byl sice pojímán jako obraz rajského území, ovšem ve skutečnosti byl i dějištěm mnoha traumatických událostí, a to od počátku své historické existence až dodnes.
-
Rusko po válce? To, že by bylo izolováno, je naprostá iluze, říká dramatik Uhde
„Jsem plný naděje, že způsob, který se v Evropě zakořenil od času Versailles, byl statečností Ukrajinců značně narušen,“ říká dramatik a bývalý politik Milan Uhde.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
