Obchodníci zvyšují ceny, dokud lidé kupují. Nakupujte méně a levněji, radí ekonom Navrátil

„Problém je, že česká ekonomika není na manické Čechy nastavená, protože manická fáze vede k větší poptávce po nemovitostech. Ale český stát není nastaven na to, abychom začali rychle stavět a dostupnost bydlení je po této manické fázi nejnižší v Evropské unii,“ upozorňuje.

Čtěte také

Ekonom Marek: Pokud se inflace do roka zastaví na jiné hodnotě než dvě procenta, prohráli jsme

Snižování spotřeby je prý zároveň do velké míry způsobené tím, že příjmy už lidem nestačí na pokrytí vlastních výdajů. „Pětina domácností s nejnižšími příjmy už od prvního covidového roku snižuje svou životní úroveň. V roce 2022 měli už o pětinu nižší spotřebu,“ vysvětluje Navrátil.

V této souvislosti poukazuje i na data Eurostatu, podle kterých 60 procent domácností s podprůměrnými příjmy nemá finanční rezervu vyšší než 13 tisíc korun, protože si ji nemohou nebo neumějí vytvořit.

Trh práce přitom stále nabízí jen o něco málo méně volných pracovních míst, než je nezaměstnaných, velká část nízkopříjmových ale nemá přístup k internetu, aby si mohli hledat jiné místo nebo třeba vyřídit příspěvek na bydlení on-line.

Dovozní ceny potravin rostou pomaleji než ceny potravin v Česku. Dovoz tak snižuje tlak na růst cen.

„Inflace je pro ekonomiku daleko horší problém než nezaměstnanost, která i když vzroste o pár procentních bodů, tak zasáhne jen domácnosti, které ztratí příjem. Ale inflace zasahuje úplně všechny a snižuje životní úroveň. A v tom jsme bohužel aktuálně mistři celé Evropy,“ poznamenává.

Nakupujte levněji

Z analýzy karetních transakcí vyplývá, že lidé výrazně snižují zbytné položky, jako je elektronika nebo například výdaje v hobbymarketech, které byly hitem covidových let. Prudce klesají také platby za kurýrní služby a šetří se také na potravinách.

Nemyslím si, že by cenová regulace byla efektivnější. Víme, jak dopadla v Maďarsku, kde dochází ke zhroucení cen a ty rostou rychleji.

„Lidé snižují částky za průměrný nákup. Když jdou do obchodu, tak už to není tak, že nakoupí relativně hodně věcí, ale výrazně méně, protože otáčí každou korunu,“ podotýká s tím, že prudce naopak vzrostly nákupy v Polsku, a to až desetinásobně.

Podle České národní banky rostla v Česku inflace rychleji než v zahraničí i kvůli tomu, že si obchodnicí zvýšili své marže. Pokles spotřeby by proto podle Navrátila měl vést k zesílení konkurence a zvýšení tlaku na obchodníky a poskytovatele služeb, aby své ceny snížili.

Čtěte také

Matesová: Vysoké ceny energií a potravin narušily soudržnost společnosti. Lidé hledají, proti komu obrátit svůj hněv

„Zajímavé je, že dovozní ceny potravin rostou pomaleji než ceny potravin v Česku. Dovoz tak snižuje tlak na růst cen,“ uvádí ekonom s tím, že i dražší potraviny stále nacházejí své kupce: „Dokud to jsou lidé ochotni kupovat, tak obchodníci budou ceny zvyšovat,“ doplňuje.

Lidé podle něj mají možnost nakupovat méně a levněji a vytvářet tak tlak na výrobce a obchodníky, aby snížili ceny. „Nemyslím si, že by cenová regulace byla efektivnější. Víme, jak dopadla v Maďarsku, kde dochází ke zhroucení cen a ty rostou rychleji. I v Česku najdeme prodejce, kteří jsou schopni garantovat výrazně nižší ceny. Chybí mi srovnávač cen, který by spotřebitele navigoval,“ uzavírá Navrátil.

Jaký bude další vývoj inflace? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.