Obchodníci s lidmi prodávají indické ženy za pár desítek dolarů

Indické ženy a dívky jsou prodávány za pouhých 35 dolarů a nuceny ke sňatku proti své vůli. 29letá Nazima Begumová při rozhovoru chová svého nejmladšího pětiměsíčního Taufiqa. Žije ve Šrínagaru se svými třemi dětmi, manžel zemřel před čtyřmi měsíci na srdeční chorobu, a přestože je v jejím hlase slyšet smutek, říká, že se snaží být kvůli dětem statečná. O obchodování s lidmi v Indií spravovaném Kašmíru připravila reportáž katarská televizní stanice Al-Džazíra.

Nazima se nevdávala z lásky a nešlo ani o dohodnutý sňatek. Ženu unesli z jejího domovského státu Západní Bengálsko a převezli do 1600 kilometrů vzdáleného Kašmíru. Tam ji donutili provdat se za muže, který za nevěstu překupníkům zaplatil 250 dolarů.

Indický Národní úřad pro evidenci kriminality zaznamenal v roce 2020 více než 1700 případů obchodování s lidmi.

Dcera zemědělského dělníka vyrůstala v chudobě. Když se v létě 2012 od kamarádky z vesnice dozvěděla, že nevládní organizace hledá práci pro ženy a dívky z chudých poměrů v hlavním městě Západního Bengálska, Kalkatě, rozhodla se jet.

Čtěte také

Když dorazila na místo určení, vešla do velké prosklené budovy. Bylo tam několik mužů a mnoho žen, některé v jejím věku, jiné starší, vzpomíná Nazima.

Jeden z mužů podal Nazimě čaj. I po tolika letech si pamatuje, jak voněl kardamonem. A jak brzy po jeho vypití zjistila, že už nemůže mluvit. Nemohla protestovat, když ji dva muži odvedli k autu, které čekalo venku.

Obchodování s lidmi je daleko vážnější

Ve skutečnosti nebyla žádná nevládní organizace, žádná práce pro chudé ženy a dívky, žádná cesta ven z ochromující chudoby, která určovala Nazimin život.

Jen obchodníci s lidmi, konstatuje Al Džazíra. Odvezli dívku na nádraží, kde čekaly další čtyři ženy a čtveřice mužů, která na skupinu dohlížela.

Čtěte také

Ve vlaku se ženy nesměly podívat ostatním do očí, dojít si na záchod, ani jíst. Po mnoha hodinách cesty a přestupu na další vlak v Dillí konečně dorazily do Džammú, města na jihu Kašmíru. Tam překupníci předali unesené dívky dvěma kašmírským mužům.

Hladové a unavené ženy naložili do taxíku a za tmy je vezli přes horské průsmyky po nezpevněných cestách. Bylo 6 ráno, když konečně dorazili do Pattanu, malebné vesnice obklopené jabloňovými sady a rýžovými poli v severokašmírském okrese Baramulla.

Překupník donutil ženy převléknout se do čistého oblečení. Brzy měly být jedna po druhé odvedeny a předány svým budoucím manželům.

Indický Národní úřad pro evidenci kriminality zaznamenal v roce 2020 více než 1700 případů obchodování s lidmi. Jedná se o dospělé a děti prodané do manželství, otroctví a prostituce. Podle odborníků je to ale jen špička ledovce.

Čtěte také

„Obchodování s lidmi je v Indii vážně podhodnoceno,“ vysvětluje Tarushika Sarveshová, odborná asistentka sociologie na Aligarhské muslimské univerzitě v indickém státě Uttarpradéš.

Západní Bengálsko, domovský stát Nazimy, se považuje za jedno z center obchodování s lidmi v Indii. Podle oficiálních údajů tam bylo za poslední tři roky zaznamenáno více než 350 případů.

Je to tzv. normální byznys

Odborníci ale tvrdí, že skutečný počet je nejspíš mnohem vyšší, protože pro rodiny je často velmi obtížné prokázat, že se jejich pohřešovaní blízcí stali oběťmi obchodu.

Abdul Rašíd Hanjura  je kašmírský právník a aktivista, který se už 20 let zabývá případy obchodování s lidmi. Al-Džazíře řekl, že v regionu existuje „plnohodnotný byznys pro zprostředkovatele zapojené do obchodu s nevěstami“.

Čtěte také

Děje se to kvůli chudobě. „Řada chudých mužů si sňatek v Kašmíru nemůže dovolit, protože máme mnoho drahých rituálů, kvůli kterým průměrná svatba stojí přes tisíc dolarů."

Obchodované nevěsty, často ještě nezletilé, mohou stát pouhých 80 dolarů a někdy je agentům prodávají jejich vlastní rodiny.

Hanjura se domnívá, že v Kašmíru jsou tisíce takových dívek, přičemž počátek tohoto obchodování se datuje do počátku 90. let. Právník ale upozorňuje, že bez řádných údajů není možné zjistit skutečný počet.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiu, připravily Tea Veseláková a Marie Pochobradská.

autoři: Marie Pochobradská , Tea Veseláková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.