Obchodníci neví, jestli si mohou dovolit prodávat svým odběratelům elektřinu. Ti si ji tak nemohou koupit ani za enormně vysoké ceny, míní ekonom Navrátil

6. září 2022

Ceny energií neklesají a znervózňují tím jak domácnosti, tak i firmy. Ty, podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého, budou do konce roku kvůli energetickým potížím pravděpodobně dávat svým zaměstnancům výpovědi. Jak taková situace může ovlivnit současný tuzemský trh práce a je možné, že se bude příští rok propouštět ještě více?

Podniky zažívají krizi a jak uvádí Hospodářská komora, nejhůře jsou na tom energeticky náročná odvětví, mezi která patří pekárny, hutě nebo sklárny.

Energetické firmy často ani nejsou schopné podnikům elektřinu nebo plyn nabídnout, proto Vladimír Dlouhý podpořil hledání celoevropského řešení, které by vedlo ke snížení vysokých cen energií. Vhodné by podle něj bylo také zastropovat ceny a oddělit ceny elektřiny a plynu.

Čtěte také

„Všichni hovoří o tom, že by to byl zásah do fungování trhu, ale to už žádný trh není. Je to trh s minimální likviditou. Je zde paradox, že energetické firmy, kterým vyčítáme obrovské zisky, si nakonec půjčují od státu, aby mohly platit obrovské příspěvky za účast na této burze. Proto si myslíme, že je možné do toho trhu tzv. řečeno sáhnout a zastropovat ceny. Ovšem preferujeme především evropské řešení,“ říká Dlouhý.

Proti radikálnímu zastropování cen je Ivan Pilip, ekonom a exministr financí. Podle něj bude páteční zasedání, kde bude jednat Rada EU pro energetiku o energetické krize, náročné. Zastropování cen dává smysl, nicméně jak uvádí, společnost potřebuje vědět, že energií je stále nedostatek.

Všichni jsou v panice a v hrůze, co se to děje.
David Navrátil

„Regulace cen má své náklady, především ale i svá rizika, protože to vysílá nějakou informaci. A ta informace by teď měla být, že energie je velmi drahý produkt a že je dobré s ním nakládat velmi opatrně. Mimo to je nutné jeho spotřebu snižovat a hledat úsporná opatření,“ míní Pilip.

Sám exministr financí také apeluje na stát, aby bral ohledy na ty, kterých se to bezprostředně dotýká. „Není to jednoduché, protože dnes je ten nárůst takový, že zasahuje střední třídu, zasahuje výrazně průmysl, ale je důležité, aby tu informace o nedostatku energií byla, a pokud by šlo o zastropování cen, tak aby se to dělo španělsko-portugalským způsobem, to znamená zastropováním ceny plynu,“ říká Pilip.

Česká ekonomika v recesi

„Začátkem minulého týdne byly ceny elektřiny na 1 000 eur za MWh, což v přepočtu dělá zhruba 24 600 korun. Pokud by ceny zůstaly na této úrovni, lidé by platili více než pětinu hrubého domácího produktu jenom za minerální paliva, kam nespadá elektřina,“ uvádí David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Čtěte také

„Všichni jsou v panice a v hrůze, co se to děje. Toto číslo je dramaticky vyšší než v minulosti. Na burze je obrovská volatilita, která znemožňuje jakékoliv plánování pro firmy, ale i pro obchodníky, a proto je spousta z nich v křeči. Neví, jestli si mohou vůbec dovolit prodávat elektřinu svým odběratelům, a tudíž ani odběratelé nejsou schopni dostat elektřinu ani za ty enormně vysoké ceny,“ vysvětluje situaci Navrátil.

Českou ekonomiku tedy čeká pravděpodobně recese, která bude mít dopad na míru nezaměstnanosti. Podle Navrátila ale nepůjde o obrovská čísla, jako tomu bylo v roce 2009.

„Může dojít k nárůstu míry nezaměstnanosti o jeden procentní bod, což vypadá jako velmi mírný nárůst. Velmi záleží na tom, jakým způsobem vláda pomůže firmám. Zároveň to taky souvisí s tím, jestli si řekneme, že jde o krátkodobý šok, nebo dlouhodobou situaci. Pokud věříme, že ta cena elektřiny 500 eur za MWh tu bude ještě několik dalších let, tak nemá smysl spoustu firem zachraňovat, protože nebudou dlouhodobě schopné konkurence,“ míní Navrátil.

Poptávka nás stáhne, změna nabídky nás zachrání

Aby si Česká republika nemusela procházet těžkou krizí a vysokou nezaměstnaností, je nutné vyřešit jeden hlavní problém, kterým je podle Navrátila nabídka energií. Krátkodobě by se problém s energiemi dal řešit i snížením poptávky, do budoucna by to však podle něj nikam nevedlo.

Čtěte také

„Nejlepší řešení je pokusit se změnit nabídku. To znamená začít podporovat vědu, výzkum a inovace, dělat opatření na nabídkové straně energií, tedy zvyšovat soběstačnost a podporovat obnovitelné zdroje. Ta podpora nabídky je naprosto klíčová pro to, abychom se dostali z aktuálních problémů a byli schopni dalších 30 let profitovat a zvyšovat životní úroveň lidí a podniků,“ dodává Navrátil.

Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Naďa Bělovská.

autoři: Naďa Bělovská , vkry
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.