Obávám se, že první kolo vyhraje Lukašenko, připouští Šimon Pánek z Člověka v tísni

11. září 2020

Humanitární organizace Člověk v tísni se připojila k dopisu, který vyzývá europoslance k uvalení sankcí na režim běloruského prezidenta Lukašenka. „Sankce by měly být uvaleny rychle, protože čas běží. Mám zprávy z Běloruska, že demonstrující i koordinační rada jsou zklamáni, že to trvá tak dlouho,“ upozorňuje její ředitel Šimon Pánek.

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) nesouhlasil s oficiální schůzkou s běloruskou opozicí na pátečním summitu premiérů zemí visegrádské čtyřky v Lublinu, kterou navrhlo Polsko.

Čtěte také

„Premiér v krizi reagoval dobře, v zásadě podobně jako většina evropských politiků: odsoudil brutalitu, podtrhl právo na svobodné a férové volby. Teď najednou řekl, že tam neměla být opozice pozvána. Myslím, že to neměl komentovat a neměl to vetovat. Měl to nechat na hostitelích, kterými jsou Poláci,“ míní Pánek.

Babiš své odmítnutí vysvětlil tím, že nechce udělat unáhlený krok, který by nebyl v souladu s celoevropským postojem a mohl by nahrát běloruské propagandě. „V Bělorusku prozatím nešlo o geopolitické soupeření, ale o svobodné volby a lepší správu země. Příliš silná intervence z okolních států by nepomohla,“ připouští šéf Člověka v tísni.

Pánek poukazuje i na to, že Lukašenko neustále mění strategii. Ještě před pár měsíci například prohlašoval, že o jeho svržení usilují promoskevské síly, které ho chtějí odstranit a docílit většího přimknutí, nebo dokonce spojení Běloruska s Ruskem.

Není pravda, že jsou demonstrující a opozice instruováni ze zahraničí. Není to pravda. Je to přirozená touha po slušnějším vládnutí.
Šimon Pánek

Čtěte také

Lukašenko nyní rozprášil opozici, vyhání lidi ze země a objevují se první známky toho, že lidé začínají mizet, jsou zadržováni bez soudu a další podobné praktiky na pomezí trestných činů páchaných buď přímo tajnými službami, anebo pod jejich taktovkou. „Obávám se, že toto kolo vyhraje Lukašenko. Nicméně je jasné, že je to další velký krok k jeho konci,“ věří Pánek.

Člověk v tísni v Bělorusku působil od konce 90. let, před několika roky ale své aktivity ukončil. „Začalo to tak, že nám na dveře zaklepal student z Minsku, který byl vyhozen z univerzity za to, že nesl transparent ‚Svobodné volby‘. Před 22 lety požádal o azyl a dodnes tu žije. Postrčil nás k tomu, že bychom se měli snažit podporovat lidi, kteří přinejmenším chtějí dostávat informace do světa,“ popisuje Šimon Pánek

Jaké úkoly Člověka v tísni čekají doma v České republice? Kolik lidí se u nás kvůli koronakrizi může dostat do dluhové pasti? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Související