Jan Macháček: Jaký má mít Západ plán pro Bělorusko
Protirežimní demonstrace v Bělorusku vyvolaly v Evropě a ve světě velkou vlnu solidarity. Také se leccos žádá: dodržování lidských práv, opakování voleb a záruka toho, že budou opravdu svobodné, propuštění vězňů, vyšetření brutálních zásahů.
Tohle všechno jsou sice požadavky správné, ale nelze to označit za plán či strategii. Zásadní rozdíl mezi Evropou, Západem a Ruskem spočívá v tom, že Rusko má vůči Bělorusku jasnou strategii, cíl a zájem.
Čtěte také
Rusko i Bělorusko mají spolu uzavřený obranný pakt a Bělorusko je členem Euroasijské ekonomické unie. Její členové nesmějí uzavírat dohody o svobodném obchodu s cizími státy. Vloni se dokonce prezidenti Ruska a Běloruska dohodli, že budou pracovat na sjednocení daňového řádu, že budou mít jednotný občanský zákoník a společnou regulaci trhu s ropou, plynem a elektrickou energií. Takže co je ruský zájem, je jasné. Lze čekat, že Rusové budou čekat na jeho naplnění s Alexandrem Lukašenkem i bez něho.
I když slyším mluvit experty na východní Evropu či bývalý Sovětský svaz, tak se všichni shodují na solidaritě s demonstranty, zároveň ale konstatují, že Bělorusko je a zůstane ekonomickým satelitem Moskvy, že je to oblast ruské sféry vlivu a ruského strategického zájmu.
Znamená ruská sféra vlivu také automaticky více autoritářství, korupce, nacionalismu a stát víceméně gangsterského typu? Můžeme se na to dívat fatalisticky v podobě určitého geograficko-kulturního determinismu.
Cesta ke svobodě a demokracii
V rámci tohoto pohledu na Evropu korupce a autoritářství kvetou směrem na východ a na jih. Kdo je ve středu, může se snažit přebít jakýsi přirozený magnetismus. Kdo je plně ve sféře magnetické síly a chce se dostat jinam, musí sám sebe překonat, vyrvat z kořenů a pevná vůle by mu musela vydržet. To by byl skoro zázrak.
Čtěte také
Ne vždy to bylo jasné. Na počátku 90. let si leckdo na Západě představoval, že i v Rusku může vzniknout normální tržní ekonomika a demokracie. Jenže reformy skončily ekonomickým rozvratem a oligarchizací a k moci se pak dostaly bývalé kliky KGB sázející na autoritářství a nacionalismus.
Jak to bude s Běloruskem? Pokud se dostanou k moci lidé žádající svobodu a otevřenou liberální společnost, je jasné, že se musí k něčemu vztahovat, někam vzhlížet, že jim někdo a něco musí být příkladem. Tak tomu v historii bylo, je a bude. Osvědčené společenské a ekonomické modely, právní řády, ústavy a zákoníky se vždy vyvážely a kopírovaly jako zboží. Bez vzoru, příkladu, magnetu nelze společenský model udržet. Ten vzor a příklad je prostě svázán s vaší nadějí a touhou. A pokud se Bělorusko osvobodí, k Moskvě asi vzhlížet nebude.
Čtěte také
Co má být tedy plánem Západu kromě volání po dodržování lidských práv a svobodných volbách? Plošné ekonomické sankce jsou v případě Běloruska nesmysl. Sankce ano, ale cílené jen proti proponentům režimu. Je rozhodně třeba oživit projekt východního partnerství, a to dokonce s Lukašenkem i bez něho.
S členem Euroasijské ekonomické unie nelze vyjednat preferenční obchodní dohodu, to ale neznamená, že není možné posílit obchodní výměnu, otevřít se více běloruskému vývozu a posílit investice. Západ tak dá najevo, že mu tento prostor není lhostejný a že ho nenechá Rusku plně napospas. Kromě východního partnerství, které je projektem EU, může být Bělorusko přizváno i k polskému projektu Trojmoří, který má velkou podporu USA.
Otázka je, jestli občanské probuzení v Bělorusku uspěje. Lídryně opozice je v zahraničí, zprávy mizí z titulních stran tisku. Pokud by ale opozice zvítězila, šmahem nelze vylučovat ani budoucí členství v EU či NATO. Ale jen a pouze za předpokladu, že to bude jasně, zcela přesvědčivě a udržitelně žádat samo Bělorusko, ne že mu to bude někdo navrhovat zvenčí.
A též za předpokladu, že Rusko zůstane věrné autoritářství a agresivnímu nacionalismu. Nelze přece někoho odsouvat kulturně tam, kde sám být vůbec nechce. Dříve byla cesta ke svobodě a demokracii chápána také jako společenský pokrok. To už na to vůbec nevěříme?
Autor je komentátor Lidových novin a ředitel Institutu pro politiku a společnost (spjatého s hnutím ANO)
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
