Nový stavební zákon zrychlí výstavbu, ujišťuje zmocněnkyně. Architektka: Ohrožuje přírodu i památky

Pomůže novela stavebního zákona k tomu, aby se bydlení stalo dostupnějším?

Hana Landová: Novela na to má zásadní dopad. Jejím cílem je zrychlit povolování staveb, které je dnes velice dlouhé. K dostupnosti bydlení chybí zejména to, že nabídka není dostatečná. Chceme-li zvýšit dostupnost bydlení, priorita je mít dostatek povolení a dostatek bytů.

Čtěte také

Musíme stavět nové byty, ne přerozdělovat, zní z ANO. Bartoš: Zákon o podpoře bydlení je potřeba

Anna Vinklárková: Z praxe napříč Prahou vidíme, že developeři nestaví projekty, které mají stavební povolení, a odkládají výstavbu proto, aby nemuseli bydlení zlevnit. Pouští na trh daný počet bytů za co nejvyšší cenu.

Pokud chceme zlevnit bydlení, tak k tomu podpora developerské výstavby rozhodně nepovede. Potřebujeme podporovat městské nájemní bydlení a družstevní bydlení.

Je nový stavební zákon šitý na míru velkým developerům?

Landová: Takto bych to vidět nemohla. V novele stavebního zákona hovoříme o veřejném právu, tedy o podmínkách, za jakých staví byty kdokoliv, ať je to obec, soukromý investor nebo společenství obcí, může to být i fond či družstvo. Zákon míří pouze na to, jakým procesem se povolení děje, nikoliv v jaké formě budou potom byty provozovány.

Čtěte také

Bydlení zdražuje a stavebních povolení se vydává málo. Roste zájem o starší domy, popisuje ekonom

Vinklárková: V tom zákoně je speciální režim pro stavby nad 10 tisíc metrů čtverečních s převažující funkcí bydlení, což neférově zvýhodňuje velké developery.

Naopak všechny paragrafy, které se týkaly dostupného bydlení a městského nájemního bydlení, což je jedna z forem dostupného bydlení, návrh novely škrtá. To je jasný doklad, že to nepodporuje dostupné bydlení, ale naopak neférově zvýhodňuje developery.

Podpora developerů?

Není novela stavebního zákona spíš ve prospěch velké výstavby, než aby napomáhala zvětšování dostupnosti bydlení?

Landová: Není tam jediné ustanovení, které by zvýhodňovalo konkrétní skupinu stavebníků. Pravdou je, že novela je jako celek ve prospěch výstavby – byla to programová priorita vlády. Její zrychlení je jedním z cílů, kterých má novela dosáhnout.

Čtěte také

Dostupné byty nezajistí jen výstavba. Bavme se i o zdanění a regulaci, říká sociální antropoložka

Co se týče staveb pro hromadné bydlení, tak je může stavět kdokoliv, i obec. Například v Praze má takových projektů Pražská developerská společnost připraveno několik. Takže to pomůže zejména tam, kde obce skutečně chtějí pro své obyvatele dostupné bydlení doručit.

Vinklárková: Systémově to nepomůže, protože paragrafy, které by obcím umožnily realizovat dostupné bydlení, z toho mizí – třeba aby to obce mohly vymezit v regulačním plánu, aby se mohly pomocí plánovacích smluv domluvit s developery.

Pokud bychom skutečně chtěli podpořit dostupné bydlení, měli bychom na to jít cestou třeba Vídně, která v roce 2018 v reakci na to, že bydlení se stává tržní komoditou a při jeho koupi si nekonkurují jenom lidé, kteří chtějí bydlet, schválila pravidlo, že v transformačních územích, které mají víc než pět tisíc metrů čtverečních, musí být dvě třetiny dostupného bydlení s danou výši maximálního nájmu.

To je cesta k dostupnému bydlení, ne podpora developerské výstavy.

Čtěte také

Jeden úřad, jedno razítko podruhé. Urychlí princip výstavbu bydlení? Poslechněte si debatu poslankyň a ministra

Hospodářská komora už nový stavební zákon kvitovala. Podílela se na něm?

Landová: Hospodářská komora se na návrhu této novely rozhodně nepodílela a nikoliv mým prostřednictvím. Já jsem v Hospodářské komoře vedla sekce pro územní a regionální rozvoj, to je pravda. Podílela jsem se na přípravě na základě memoranda v roce 2021, ale v tomto případě Hospodářská komora na přípravě novely stavebního zákona nepracovala.

Vinklárková: U této novely zákona je problém, že nevíme, kdo ji napsal, kdo ji zaplatil, kdo za ni lobboval. Neprošla meziresortním připomínkovým řízením, legislativní kontrolou, analýzou dopadů. Projít jimi nemusí, ale je natolik rozsáhlá, že by měla.

Obávám se, že autoři nedohlédli, co všechno může novela způsobit. Jsou tam nedomyšlené věci, nevychází z praxe, nevychází z dat, neodpovídá tomu, co potřebujeme pro urychlení výstavby a povolování staveb.

Úprava ochranných pásem

Nebylo by vhodnější, kdyby tak důležitá legislativa prošla standardním připomínkovým řízením? A vznikla novela na základě dostatečné odborné diskuse?

Landová: Tato otázka se obrací zleva zprava ve všech médiích a široce se o tom hovoří. Můžu k tomu říci pouze to, že stávající zákonný rámec naplňuje, na přípravě se podílela mimo jiné bývalá ministryně Klára Dostálová (ANO).

Čtěte také

Architekt: Bytovou krizi nevyřeší jeden velký zákon. Je potřeba rekonstruovat a řešit i malé změny

I z úst například komory architektů zaznívá, že široká debata se na odborných platformách kontinuálně vede již roky. Je neférové říkat, že to vzniklo bez odborné diskuse, která se vede už mnoho let i na úrovni různých pracovních skupin.

Vinklárková: Byla jsem členkou meziresortní pracovní skupiny na ministerstvu pro místní rozvoj, kde se diskutovala spousta věc, včetně ekonomických nástrojů, které potřebujeme v územním plánování dostupného bydlení, a požadavků vyplývajících z evropského nařízení o obnově přírody a krajiny. 

Návrh novely zákona vůbec nevychází z toho, co se v té pracovní skupině tři roky připravovalo. Míří úplně jinam. Něco tam zohledněno je, ale nejsou tam ty zásadní prvky.

Kromě tohoto je teď připravován komplexní pozměňovací návrh, na kterém se pracuje na ministerstvu pro místní rozvoj. Předložen do výboru má být 5. března a velmi tu novelu změní, takže to bude celé vypadat ještě jinak, než co teď tušíme.

Čtěte také

Centrální stavební úřad by snížil byrokracii, plánuje Pošarová. Kovářová: Jen ji přesune jinam

Pro nový stavební zákon je na prvním místě, aby výstavba byla jednodušší a rychlejší. Musí tomuto cíli ustoupit ochrana životního prostředí a památek?

Landová: To je mýtus. Ochrana památek a životního prostředí se a priori promítne na úrovni rozhodnutí úřadu rozvoje území o stavebním záměru. Úřad bude mít odborně kvalifikované pracovníky pro posuzování dotčených zájmů včetně památek, přírody a krajiny. To znamená, že posilujeme její formální váhu. Dodnes je to pouhé vyjádření, ale nově se navrhuje, že posouzení veřejného zájmu proběhne ve formě rozhodnutí.

Neruší se ochranná pásma, zasahujeme pouze úpravou do velkoplošných pásem. Například v Brně je nemovitá kulturní památka Vila Tugendhat. V jejím drobném okolí je ochranné pásmo, které zůstává. Ale pak je okolo celého Brna další takzvané nárazníkové ochranné pásmo, které se ruší, protože způsobuje to, že u úplně obyčejného domu musíte mít tři razítka.

Vinklárková: Ruší se zákon o jednotném enviromentálním stanovisku, ruší se závazná stanoviska pro památkovou péči, ruší se ochranná pásma památkových rezervací a zón, ruší se závaznost stanovisek v památkových zónách. Kromě toho nový zákon umožňuje nesplňovat hygienické a další limity, takže ruší úplně všechno ve prospěch výstavby.

Vyvažování veřejných zájmů mají dělat nové úřady rozvoje území a jejich hlavní předseda bude jmenovaný vládou, takže tam je obrovský korupční potenciál. Mají řečeno, že sice vyvažují veřejné zájmy, ale zároveň se hned na začátku zákona říká, že hlavním veřejným zájmem je výstavba a že výstavba má téměř vždy přednost. Takže to není žádný mýtus, to je prostě fakt a obrovské riziko.

Poslechněte si celou diskusi. Moderuje Lukáš Matoška.