Situace s nedostupným bydlením se zhoršuje, do velkých měst míří stále více lidí. Jaké jsou recepty?

„I s bezúročnou půjčkou splátka bytu v Praze či v Brně vždycky bude tak vysoká, že vlastní bydlení bude dostupné opravdu jen pro třicet procent nejbohatších. To je nová realita, kterou nepomůže bezúročná půjčka změnit,“ upozorňuje v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové.

Čtěte také

Ekonom: Kdo chce bydlet ve vlastním, musí se uskromnit. Ale mělo by tu být i levné přechodné bydlení

Podobně to vidí i expert na stavebnictví a nemovitosti ze společnosti Deloitte ČR Petr Hána.

„Pokud se subvencují například hypoteční úvěry, znamená to, že se automaticky zvyšuje poptávka po koupi bytů. Problém ale je, že proti tomu pak nestíhá strana nabídky,“ říká Hána pro Český rozhlas Plus s tím, že právě ve velkých městech je bytů stále největší nedostatek.

Praha je třetí nejhorší

Z nového žebříčku společnosti Deloitte vyplynulo, že Praha je letos třetím nejméně dostupným velkým městem pro koupi nového bytu v Evropě. Na jeho pořízení lidé průměrně potřebují 15 hrubých ročních mezd, což je o skoro dvě mzdy horší než v předchozím roce. Hůře jsou na tom pouze Amsterdam a Athény. V Praze navíc dále enormně rostou ceny nájmů.

Čtěte také

Investice do bytu se nemusí vyplatit. V zahraničí jejich ceny klesaly i na polovinu, upozorňuje sociolog Lux

Poptávka po bytech ve velkoměstech přitom i výhledově poroste. Většinou kvůli lepší práci či dostupnosti služeb a vzdělání se do nich stěhuje čím dál víc lidí, čímž ale Česko jen dohání situaci běžnou v Evropě. 

„Podíl lidí, kteří žijí ve velkých městech s více než 50 tisíci obyvateli, je u nás jedním z nejnižších v celé Evropské unii. Přirozeně se tedy budeme přibližovat tomu, co je obvyklé jinde, a to dál bude zhoršovat nedostupnost bydlení,“ potvrzuje Klusáček.

Z loňské statistiky je například podle něj vidět, že už jen polovina mladých rodin s dětmi do deseti let má v Praze a v Brně vlastní bydlení nebo na něj dosáhne, zatímco v malých obcích je to stále 80 procent. Zbytek rodin žije v nájmu a jejich podíl poroste.

Čtěte také

Generace bez bytů? Příliš mnoho flat whitů nemůže za nedostupnost bydlení

I proto se experti shodují, že je potřeba zvýšit nabídku dostupného nájemního bydlení a obecně víc stavět. Podle Petra Hány jsou ve velkých městech stále velmi dlouhé povolovací procesy staveb, které se zatím i přes sliby politiků nepodařilo urychlit. Jedním z minulých taháků vlády byla digitalizace stavebního řízení; ta se ale nepovedla.

„Digitalizace byla jenom dílečkem v celé skládačce. Máme velmi složitý systém povolování, který jde od územních plánů jednotlivých obcí přes národní úroveň, kde to končí na stavebním zákoně. Takže se bavíme o novelizaci stavebního zákona, dokončení digitalizace a narovnání systému územního plánování na regionální úrovni,“ podotýká Hána.

Program dobrý, peněz málo

Podle Jana Klusáčka by s dostupným nájemním bydlením měl výhledově pomoct hlavně úspěšný nový program státu spadající pod resort místního rozvoje, který poskytuje investiční dotace na výstavbu nájemních bytů. Vyčleněno na něj bylo sedm miliard korun, ty se ale rozdělily během půl roku.

Čtěte také

Stát jako developer? Neefektivní, kritizuje Hospodářská komora. Je tu poptávka, brání se společnost

„Zájem byl třikrát větší než alokace. Vláda by teď měla peníze na program zmnohonásobit,“ připomíná Klusáček.

Podle něj byl klíčový zájem obcí, a to díky tomu, že vznikla i regionální centra podpory investic do bydlení. „Což tady také chybělo,“ dodává.

Podpory výstavby nájemních bytů měly z větší části formu zvýhodněných úvěrů a menší, 2,5 miliardy, byly přímo dotace. V návrhu nového rozpočtu má jít celkově na podporu bydlení o 1,2 miliardy více, z toho o zhruba 900 milionů korun se má navýšit podpora právě na dostupné bydlení, kam spadá i výstavba cenově dostupných nájemních bytů.

Podle místopředsedy Starostů Lukáše Vlčka (kandiduje do Sněmovny) patří bydlení mezi priority strany před volbami, a o návrhu v této oblasti tak chtějí na vládě ještě jednat.

„Ministerstvu pro místní rozvoj se podařilo po letech přešlapování výrazně rozhýbat programy na podporu bydlení a je zde velký objem žádostí na stavbu nových bytů,“ ujišťuje Vlček.

Čtěte také

iROZHLAS

Kdo to řekl? Politici diskutovali o dostupnosti bydlení v Česku, přiřaďte k nim jejich konkrétní výroky

Řešit by se ale určitě neměla jen stavba bytů a jejich povolování, ale i legislativa a pravidla pro nájmy. „Třeba řetězení nájemních smluv na jeden rok je něco, co v Evropě úplně nemá obdoby,“ srovnává Klusáček.

Pro smlouvy na rok neplatí zákonný limit na zvyšování ceny nájmu, který je u dlouhodobých nájemních smluv – a to vede k tomu, že krátkodobé nájmy enormně zdražují.

Řetězení smluv chtějí například Starostové bránit to daňovým zvýhodněním smluv nejméně na tři roky. Dlouhodobé nájmy chtějí zvýhodnit i Piráti.

Poslechněte si celý pořad Peníze a vliv Jany Klímové, audio je nahoře.