Nový objev sondy MESSENGER, umělé družice Merkuru

MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry and Ranging – anglicky „povrch, kosmické prostředí, geochemie a měření Merkuru“, zároveň slovo messenger znamená anglicky „posel)“ je planetární kosmická sonda NASA a zároveň první umělá družice Merkuru v historii. Ze Země odstartovala v srpnu roku 2004 a kolem Merkuru obíhá od března roku 2011, tedy téměř 4 roky. Původně plánovaná doba její mise na oběžné dráze Merkuru činila jen jeden rok.

Zmíněný periodický meteoritický roj zanechává známky ve velmi tenké atmosféře Merkuru, jen díky tomu jej mohly přístroje sondy MESSENGER odhalit. Tenký, řídký a kulovitý oblak plynu kolem Merkuru má spíš charakter té vrstvy atmosféry, které u Země říkáme exosféra. Sezonně se opakující meteoritický roj je zřejmě způsobem oblakem prachového či jiného kometárního materiálu, který je rozprostřen podél dráhy krátkoperiodické Enckeovy komety (s periodou oběhu kolem Slunce 3,3 roky). Stejná kometa generuje i několik pravidelných meteorických rojů při střetu svého rozptýleného materiálu se Zemí - jde o tzv. Tauridy. Její dráha se rozprostírá zhruba od dráhy Merkura až téměř k dráze Jupitera.

Speciální kombinovaný spektrometr a spektrograf sondy MASCS (Mercury Atmospheric and Surface Composition Spectrometer) zaregistroval nad povrchem Merkuru výrazné periodické vlny výtrysků vápníku, které pravděpodobně vznikají při dopadu meteoritických tělísek z roje na povrch Merkuru. Určité odpařené množství sloučeniny obsahující vápník je pak zřejmě vymršťováno nad povrch Merkuru. Tyto vlny nelze vysvětlit pouhým stálým působením běžného meziplanetárního prachu v okolí Merkuru na povrch nebo tenkou atmosféru této planety.

Americká sonda MESSENGER obíhá kolem planety Merkur už téměř 4 roky|foto: Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory

Od roku 2011 už proběhlo 9 oběhů Merkuru kolem Slunce a vždy se pravidelně objevovaly v podobě vln “vápníkové příznaky” zmíněného meteoritického roje. Američtí planetární astronomové porovnali výsledky své počítačové simulace působení meteoritického roje Enckeovy komety s daty, naměřenými přístroji sondy MESSENGER, a dospěli k uspokojivé shodě.

Zdroje: SEN, Phys.Org 1, Phys.Org 2, SciTechDaily