Novela vyhlášky o inkluzi? Je to naprosto skandální, zlobí se předsedkyně odborné společnosti

15. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vozíček

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) chce přehodnotit podmínky podpory pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. „Nevychází to z žádných kvalitních, analytických podkladů,“ kritizuje ve Speciálu na Plusu předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková.

Podle návrhu novely vyhlášky o inkluzi by některé skupiny handicapovaných dětí mohly přijít o podporu asistenta pedagoga. Ministerstvo chce zúžit nárok jen na druhy handicapů, které se týkají zejména mentálního postižení nebo poruch chování. Nově by tak o podporu mohly přijít například děti s tělesným postižením.

Čtěte také

Předsedkyně odborné společnosti Klára Laurenčíková ale protestuje. „Navrhované změny jsou naprosto skandální,“ říká ve Speciálu Plusu.

„Ministerstvo nepředstavilo žádná konkrétní data, která by vysvětlovala, proč se rozhodlo k takto zásadnímu kroku s obrovskými riziky a potenciálně velmi negativními důsledky vzdělávání mnoha tisíců dětí v zemi. S rodiči dětí nebyl tento návrh diskutován, neví o něm ani většina školy nebo třeba profesní asociace, nepředcházela mu odborná diskuze,“ připomíná Laurenčíková.

Pokud by novela vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nadaných žáků, jak se jmenuje, začala platit, tak by to podle Laurenčíkové znamenalo „absolutní rozklad inkluze“.

„Tedy toho, o co usilujeme v posledních 10 nebo 20 letech. Nejen jako odborníci, ale i rodiče znevýhodněných dětí,“ tvrdí předsedkyně odborné společnosti.

A vyjmenovává skupiny, kterých by se opatření dotklo: „Návrhem jsou extrémně ohrožené děti tělesně postižené, které by přišly o asistenty pedagoga. Pro řadu z nich je to podmínka pro to, aby vůbec ve škole mohly být. O podporu by přišly děti s těžkými řečovými poruchami, které jsou také extrémně ohrožené školním neúspěchem i problémy v oblasti vztahů se spolužáky. Děti s psychiatrickými diagnózami, s těžkým diabetem a dalšími chronickými onemocněními, třeba s onkologickou diagnózou. Také děti se specifickými poruchami učení.“

„Školy nebyly na inkluzi tehdy připravené“

Jiří Pilař z Asociace speciálních pedagogů tak zásadní není. „Inkluze byla příliš lavinovitě realizovaná, školy nebyly připravené,“ říká ve Speciálu. Změny proto obecně vítá.

Čtěte také

Ministr školství Robert Plaga (ANO) chce změnou vyhlášky efektivněji využívat podporu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. „Obecně lze uvést, že navrhovaná úprava žádným způsobem nemění hlavní principy a cíle zajišťování speciálních vzdělávacích potřeb dětí, žáků a studentů. Jedná se pouze o úpravy směřující k účelnému nastavení podpůrných opatření,“ hájí změny ministerstvo školství.   

S tím souhlasí i Pilař. „Inkluze je teď naprosto neefektivní, protože v roce 2016, kdy stávající vyhláška začala platit, chtěla pomoct každému – a tím pádem nikomu.“

Nebylo dost financí, takže každý dostal něco málo. „Školy nebyly na takovou lavinu inkluze, která se nastartovala, vůbec připraveny. Bohužel, pak se to vzalo všechno šmahem, a to cestou, která nebyla finančně ani odborně potřebně saturována. Takže jsem rád, že to ministerstvo dává postupně do reálu, aby byla využita každá koruna,“ dodává Pilař z Asociace speciálních pedagogů. 

Ve Speciálu Šárky Fenykové se dozvíte, jaké další problémy by s sebou mohla novela vyhlášky v nezměněné podobě nést, ale i to, jak inkluze dnes vypadá v praxi. Dalším hostem totiž byl ředitel Základní školy Šlapanice Pavel Vyhňák. Poslechněte si v audiozáznamu.

autor: Šárka Fenyková
Spustit audio

Související