Inkluze? Nikdo nebude nikoho nahánět do běžných škol, říká náměstek ministryně školství
Je reálné přidat učitelům na platech 10 procent, jak žádají školské odbory? Mají se bát rodiče dětí s mentální poruchou inkluzivního vzdělávání? Jsou na změnu připraveny školy?
Náměstek ministryně školství Stanislav Štech je stejně jako školské odbory přesvědčen, že učitelé berou málo a navyšování o pár drobných není řešením.
„Je nepřijatelné, aby podle dat OECD brali čeští učitelé mezi vyspělými zeměmi nejméně v porovnání s průměrnou mzdou,“ říká Štech.
Požadavek odborů na zvýšení mezd učitelů o 10 % se ale podle Štecha nepodaří naplnit hned. „Jednorázově se jedná o poměrně vysokou částku – 8 až 9 miliard korun. Skokové navýšení bude obtížné.“
Podle předsedy školských odborů Dobšíka je cíl, aby pedagogové brali 130% průměrné mzdy. Štech souhlasí s tím, že naplnění tohoto cíle určitě nenastane v roce 2017. „Je to otázka zhruba pěti let a postupného navyšování rozpočtu.“
Podle serveru Českáškola.cz šlo v roce 2014 na platy v regionálním školství celkem 64 miliardy korun. Ke zvýšení platů na průměr OECD by bylo potřeba zvednout tuto částku o polovinu, tedy o 30 miliard.
Proč jsou na tom čeští učitelé ve srovnání se zahraničními kolegy tak špatně?
Podle Štecha je to důsledek toho, že přidávání peněz učitelům u nás zůstávalo na okraji zájmu politických stran. „Není to příliš vidět a hůře se to prodává než otevření kusu nové dálnice anebo stavba továrny na zelené louce.“
„Vzdělání je tradiční prioritou všech vlád, jinak to ani být nemůže. Ale tyto deklarace nejsou nikdy naplňovány. Slova nepřecházejí v činy,“ říká Štech.
Kromě základního uspokojení, což jsou peníze, by učitelé potřebovali uklidnění situace ve společnosti, zmírnění ataků ze strany rodičů a veřejnosti a celkově pocit větší společenské prestiže této profese.
Inkluze je možnost, nikoliv povinnost
Velkým tématem týkajícím se škol je zavedení tzv. inkluze, tedy začlenění dětí s lehkým mentálním postižením, školáků s dalšími omezeními i mimořádně nadaných žáků do běžných kolektivů.
Po deseti letech diskuzí se počítalo se zavedením společného vzdělávání od letošního září. Ministerstvo školství ale rozložilo inkluzi postupně do dvou školních let. Do září 2018 by se tak všichni rodiče žáků s nějakou poruchou chování nebo učení měli rozhodnout, do jaké školy bude jejich dítě chodit.
Důvodem prodloužení náběhu je podle Štecha snaha vyjít školám a výchovně poradenským zařízením vstříc, aby vše bez problému zvládnuly. Rozhodně se podle něj nejedná o reakci na kritiku hejtmanů a nijak to nesouvisí s říjnovými krajskými volbami.
Co se stane od letošního září? „Budou nastaveny podmínky pro to, aby rodič mohl požádat o vzdělávání svého dítěte v běžné škole, pokud školské poradenské zařízení na základě vyšetření inkluzi doporučí a škola bude schopná tyto podmínky naplnit,“ vysvětluje Štech.
Skončí tak dosavadní diskriminace některých učitelů. „Již dnes existuje více než 3000 žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří jsou vzděláváni v běžné škole, ale bez zvýšeného normativu na žáka, tedy nároku na podpůrná opatření pro učitele.“
Štech zároveň vyvrací obavy některých rodičů, že jejich děti budou k inkluzi nuceni. „Je to pouze jedna z možností. V žádném případě to neznamená, že někdo někoho povinně plošně nažene do běžných škol. To je mýtus,“ uzavírá Štech.
Rodiče si budou moci vybrat z více možností. Buď bude jejich dítě vzděláváno individuálně v běžné třídě běžné školy, nebo ve speciální třídě běžné školy anebo ve speciální škole v případě, že vyšetření nedoporučí začlenění do běžné školy.
Celý rozhovor s náměstkem ministryně školství Stanislavem Štechem si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.