Nová vláda Černé Hory má jasné priority: Členství v Evropské unii a NATO

Pro nový kabinet hlasovalo 42 poslanců vládní koalice. 39 opozičních poslanců hlasování bojkotovalo. Protestovali tak proti tomu, že úřady v den voleb, 16. října, zatkly skupinu podezřelou z přípravy atentátu na Djukanoviče. Státní žalobce v této souvislosti mluvil o podílu ruských nacionalistů. Naproti tomu opoziční strany tvrdí, že obvinění je smyšlené.

Zahraničněpolitickou prioritou Černé Hory zůstává začlenění do Severoatlantické aliance a Evropské unie. Směřování státu potvrdil premiér Duško Marković, píše zpravodajský server See News zaměřený na vývoj v oblasti jihovýchodní Evropy. Marković představil vládní program a personální složení kabinetu.

Novým ministrem zahraničí je někdejší velvyslanec Černé Hory ve Spojených státech Srdjan Darmanović. Kromě diplomatické služby se v devadesátých letech podílel na vzniku Centra pro demokracii a lidské práva v Podgorici. Ministerstvo vnitra bude řídit Mevludin Hodžić. Za oblast evropské integrace zodpovídá dosavadní hlavní vyjednavač Černé Hory s unií Aleksandar Andrija Pejovič.

Jednání s Bruselem se podle Markoviće nebude vléct

Premiér Duško Marković očekává, že proces ratifikace přístupového protokolu se Severoatlantickou aliancí se podaří dokončit na jaře příštího roku ve všech jejích členských státech. Plnoprávné členství Černé Hory v NATO přinese jejím občanům míru bezpečnosti, jakou doposud nepoznali, prohlásil Markovič.

V přístupových jednáních s Evropskou unií se zatím otevřelo dvacet čtyři kapitol. Dvě z nich se už podařilo úspěšně uzavřít. Do konce roku se podle Markoviće očekává otevření tří dalších kapitol. Vláda v Podgorici chce především věnovat pozornost kapitolám 23 a 24. Jejich obsahem je boj proti korupci a organizovanému zločinu, zdůraznil Markovič. Představil také ambiciózní termín dokončení přístupových jednání s Bruselem – v roce 2019.

Vlajka Černé Hory|foto: CC0 Public domain, Fotobanka Pixabay

Mezi sliby nové vlády černohorským voličům patří také prudký hospodářský rozvoj země, píše zpravodajský server See News. Meziročního růstu hospodářství o tři a půl až čtyři procenta chce vláda dosáhnout mimo jiné pokračováním řady projektů budování infrastruktury.

Důvodem krize je nízká podpora vlády i snaha o převrat

Marković svůj projev využil také ke kritice opozice, dočteme se v článku. Od voleb bojkotuje činnost parlamentu, včetně popisované schůze. Podle premiéra ale pro tento přístup neexistuje skutečný důvod, ani reálné opodstatnění. Stav permanentní povolební krize má dva důvody.

Jedním z nich je už zmíněný fakt, že doposud vládnoucí Demokratická strana socialistů sice volby vyhrála, ale nezískala většinu v parlamentu. K jejím třiceti šesti zákonodárcům se přidali zástupci národnostních menšin Bosňáků, Albánců a Chorvatů, kteří přislíbili podporu nové vládě. Na opozici připadá zbývajících 39 křesel. Volby opozice označila za zmanipulované a výsledky nechce uznat. Stěžuje si na nesrovnalosti a podvody. Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, OBSE, ale konstatovali, že i přes určité neregulérnosti byly volby celkově v souladu s mezinárodními normami.

Druhý důvod spočívá v údajném pokusu o převrat či atentát na bývalého premiéra Djukanoviče. Podle černohorské prokuratury puč chystali ruští nacionalisté, aby Černé Hoře zabránili ve vstupu do Severoatlantické aliance. Údajně plánovali během říjnových voleb vtrhnout do černohorského parlamentu, zabít Djukanoviće a dosadit k moci proruskou koalici.

Puč měl být inscenovaný, říká opozice

Během říjnových voleb ozbrojené složky v Černé Hoře zadržely asi 20 srbských a černohorských občanů, mimo jiné i někdejšího šéfa srbských zvláštních policejních sil. Ve vazbě jich zůstává 14, někteří z nich prý dříve bojovali i v řadách proruských povstalců na východní Ukrajině. Během údajného převratu o volební noci mělo podle prokuratury vstoupit do Černé Hory asi 500 lidí. V této balkánské zemi by vyvolávali násilnosti a najali profesionální odstřelovače, kteří by zabili premiéra.

Opozice obviňuje Djukanovičovu Demokratickou stranu socialistů, že údajný pokus o puč zneužila pro svůj lepší zisk. Podle některých hlasů jej měla sama pomoci organizovat nebo ho zinscenovat. Ve volbách prozápadní strana opět vyhrála, ale nezískala většinu. Djukanović tehdy volby označil za výběr mezi členstvím v Evropské unii a NATO, anebo přeměnou Černé Hory v „ruskou kolonii“. Říjnové volby měly ukončit roční politickou krizi, ve které se vláda přela s opozicí především o směřování země a spravedlivé a svobodné volby. V hlavním městě Černé Hory. Podgorici, se odehrálo několik násilných protestů. Odpůrci plánovaného vstupu do NATO se střetli s policií, která při rozhánění demonstrantů použila slzný plyn.