Pobaltí a Polsko odmítly moji iniciativu, pak začala válka, prohlásila Merkelová a popudila politiky

Svou představu o různorodých faktorech, které spustily válku na Ukrajině, Merkelová rozvinula v interview, které poskytla maďarskému online portálu Partizán. Podle bývalé kancléřky bylo rozhodující etapou předcházející začátku konfliktu léto 2021.

Tehdy pocítila, že Vladimir Putin přestává brát vážně Minské dohody. Ty byly uzavřeny v roce 2015 a měly ukončit řadu konfliktů v separatistických regionech na východě Ukrajiny.

Čtěte také

Buďme rádi, že nás roky ruské války vyškolily, říká o výdajích na obranu Stromšíková z ministerstva

O šest let později chtěla kancléřka s podporou francouzského prezidenta Emmanuela Macrona zavést novou formu vztahů Evropské unie s Ruskem, která by umožnila navázat přímější kontakty s Putinem. Tuto snahu ale podle Merkelové šmahem odmítly všechny východoevropské země.

„Řada z nich mou iniciativu odmítla. Byly to především Baltské země, ale také Polsko, které se obávalo, abychom s Ruskem nenavázali příliš těsné politické vztahy,“ cituje Le Figaro Merkelovou.

Dodala, že z její iniciativy sešlo a že to byl jeden z důvodů, proč po jejím odchodu z funkce Rusko zahájilo agresi proti Ukrajině.

Pobouření politici

Zatímco v západní části Evropy zůstala vyjádření Merkelové téměř bez odezvy, v dotčených východoevropských zemích spustila bouřlivou polemiku. Bývalý polský premiér Mateusz Morawiecki označil Merkelovou za „jednoho z těch německých politiků, kteří v minulém století nejvíce uškodili Evropě“.

Za „nepromyšlené“ označil výroky německé kancléřky také polský europoslanec Waldemar Buda. Podle jeho názoru by dohoda s Putinem, o kterou Merkelová v roce 2021 usilovala, způsobila rozdělení Ukrajiny a anexi její východní části Ruskem.

Čtěte také

Merkelová přivedla Německo do krize, myslí si Vondra. „Byla to pozitivní postava,“ nesouhlasí Špidla

Bývalá německá kancléřka svými slovy popudila také řadu politických představitelů Baltských zemí. Bývalý estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna v té souvislosti zdůraznil, že „Putin nikdy neuznal rozpad Sovětského svazu a nevzdal se svých imperiálních ambicí“.

„V našem regionu jsme skutečnou podstatu Ruska pochopili již dávno. Ale západní svět se až do vypuknutí války tvářil, že nic nevidí,“ upřesňuje bývalý šéf estonské diplomacie.

Podle bývalého lotyšského ministra obrany Artise Pabrikse Merkelová přistupuje na scénář Kremlu, jehož cílem je rozdělit Evropu, a mluví stejným hlasem jako ruská propaganda.

Lotyšský europoslanec Rihards Kols dokonce bývalou kancléřku na sociální síti X obvinil z „historického revisionismu“.

Čtěte také

Cílení na ruské rafinerie nese výsledky. Tomahawky mohly být pokusný balónek, domnívá se analytik Bříza

Na nepochopení podstaty dnešního Ruska některými evropskými zeměmi včetně Německa a jeho kancléřky upozorňuje i bývalý lotyšský premiér Krisjanis Karins:

„Je skutečně překvapivé, že Merkelová přichází s podobnými výroky dnes, kdy je podstata ruského režimu jasná snad každému. Jsem šťastný, že nový německý kancléř Friedrich Merz její názory nesdílí,“ cituje Le Figaro Karinse.

Vzpomíná také, že Merklovou vždy upozorňoval, že se Putinovi nedá věřit. Ale ona prý nechtěla hlasy z Baltských zemí slyšet, uzavírá slovy bývalého lotyšského premiéra deník Le Figaro.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Za konzervativním obratem Západu nestojí jen ruský vliv. Ve sporu Baku s Moskvou převážil pragmatismus nad politikou. Připravovaný migrační pakt funguje v Polsku jako politický strašák. Jak reagují pravoslavní konzervativci na zvolení ženy do čela anglikánské církve?