Ondřej Konrád: Trump, Pavel a Macinkovo špičkování
Buďto nakupujte americkou ropu, nebo se pochlapte a Hormuzskou úžinu si prostě vemte! Vyzval v noci ze středy na čtvrtek Donald Trump při projevu předem ohlášeném coby zásadním, ale ve skutečnosti ne dost jasném země NATO do značné míry závislé na bezpečném průplavu tankerů podél íránského pobřeží.
A už několik dní předtím členským státům v podstatě nadával do zbabělců nezasahujících v oblasti po boku Američanů. Plus vyhrožoval opuštěním nevděčné aliance. Což sice v onom proslovu neopakoval a USA by také odejít z NATO nemohly jen z jeho vůle nebo vrtochu. Ale alianci zkomplikovat život může.
Čtěte také
Trump také pravil, že USA je to vlastně jedno, protože takřka žádnou ropu průlivem nedopravují. Jinými slovy, zavařil to kde komu a nyní chce, aby to zasažení vyřešili. A pravděpodobně si tak nadělali v regionu řadu nepřátel.
Dodejme, že průjezdný Hormuz potřebují možná ještě urgentněji Čína a Indie. O těch však Trump taktně pomlčel. Český prezident Petr Pavel k Trumpovu nátlaku uvedl, že jednak USA s NATO útok na Írán předem nekonzultovaly, a nadto nebyly napadeny. A aliance je přece obranným paktem. To je sice pravda, ale kritikové někdejšího bombardování Srbska kvůli Kosovu o tom vědí své.
Představitel opozice ne-e
Čtěte také
Nicméně Pavel tentokrát zřejmě nezarmoutil Babišovu vládu, která zapojení NATO do dobrodružství s velmi nejistým vyústěním, ale už přinášející ekonomické problémy, také plně odmítá. I když se možná nakonec bude muset trochu namočit.
A ovšem – skoro by se mohlo zdát, jestli s Pavlovými slovy nesouvisí následná informace, že prezident stále počítá s účastí na červencovém summitu NATO. Kam ale oproti původní dohodě míní jet sám Babiš. A chce vzít sebou ministra zahraničí Macinku.
Protože oba daleko lépe Trumpovi vysvětlí, proč vláda dává výrazně méně na obranu. Pavel chce o cestě do Ankary s premiérem hovořit, ale zatím se údajně nenašel oboustranně volný termín. O čemž si lze jistě leccos myslet.
Čtěte také
Stejně jako o Macinkově reakci, že premiérovi rozhodně nedoporučí, aby se summitu účastnil „představitel opozice“. Jak Motoristé prezidenta neustále označují od momentu, kdy neustoupil a nejmenoval poslance Turka ministrem.
Donášení bez stanoviska
Macinka ostatně nevynechá žádnou příležitost do prezidenta přinejmenším šťouchnout, jako také nedávno ohledně Pavlova doporučení, abychom přehodnotili vztah s Budapeští, když se už prokázalo podezření, že Orbánův šéf diplomacie Szijjártó vynáší informace z rokování Evropské unie ruskému kolegovi Lavrovovi. A něco i podle jeho přání ovlivňuje.
Načež jakoby na Orbána nekriticky pohlížející Macinka přispěchal s tím, že zahraniční politika je věcí vlády a „naštěstí nikoli prezidenta“. I to je pravda, ale ne úplná.
Už proto, že podle ústavy prezident zastupuje stát navenek a má vrchní velení ozbrojeným silám. Ale zas by jistě neměl vysloveně jít proti zahraniční politice vlády. Ta však ke kauze Szijjártó žádný postoj neformulovala.
A ani ho nečekejme. Premiér pak dělá dojem moudře, nebo zkrátka opatrně vyčkávajícího výsledek maďarských voleb o druhém dubnovém víkendu. Které teoreticky mohou změnit mnoho. Včetně vztahu Babiše s Pavlem. Momentálně aspoň opticky trochu napjatějšího.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
