Petr Holub: Zastropovat, či nezastropovat? Hamletovská otázka dneška
Snížit daně a zastropovat ceny pohonných hmot je nezbytnost, protože nic jiného nemůže zabránit zbídačení českého národa – říká jedna strana. Tomu oponuje stejně rezolutně strana druhá: Zasahovat do cen benzínu a motorové nafty je nezodpovědný populismus, který porušuje zákony trhu, a nakonec se nikomu nevyplatí.
Tyto dva protichůdné názory se opět střetly ve veřejném prostoru, a jak to bývá, pravda leží někde uprostřed.
Čtěte také
Jak známo, během března vyrostla v důsledku války v Perském zálivu cena benzínu o osm korun, u motorové nafty to bylo dokonce o 15 korun. To odpovídá zdražení z března roku 2022, kdy benzín zdražil o deset korun, nafta o 13 korun.
S tímto ropným šokem, nebo jak to nazvat, ovšem Česko není v rámci Evropy výjimkou, a není tedy divu, že se zdejší veřejnost rozhlíží po okolních zemích, co s tím odpovědní činitelé dělají. Ve čtvrtek o případném zásahu do cen pohonných hmot rozhodne i tuzemská vláda.
Probuzené emoce
Už předem se probouzejí emoce. Podle jedné strany nemá smysl zasahovat. Pokud se zavede cenový strop, jako třeba v Maďarsku, může nastat také u nás nedostatek benzínu na pumpách. Pokud se sníží spotřební daně, utrpí citelný výpadek už tak dost těžce zkoušený státní rozpočet.
Čtěte také
Navíc pokud jde o spotřební daň, motoristé si nemají na co stěžovat. Daň za benzín i za naftu má pevnou sazbu na litr a v posledních 15 letech se nezvyšovala. Po započtení inflace platí řidiči proti roku 2010 za litr o pět korun méně.
Sahat do marží u čerpacích stanic je zase poměrně složitá operace, a dokonce ani ministrům či premiérovi není úplně jasné, co to je hrubá a čistá marže, jak jsou tyto marže vysoké a o kolik by tedy šly snížit.
Rakouský příklad
Přesto existují také argumenty z opačné strany. Celkem přehledně je shrnul rakouský ministr financí Markus Marterbauer, když také on do cen opatrně zasáhl. Maximální cenu nestanovil, ovšem spotřební daň snížil o pět centů.
Čtěte také
Vysvětlil to tím, že státní rozpočet výpadek nahradí vyššími tržbami za daň z přidané hodnoty u dražšího benzínu. Prodejcům nařídil snížit marži o stejných pět centů a uvedl k tomu velmi podobné důvody.
Nejde o to, že by pumpaři svůj výnos zvyšovali nějak svévolně. Spíše jde o to, že po určitou dobu prodávali draze benzín, který nakupovali podle dlouhodobých smluv, tedy ještě za starou cenu. Za jeden měsíc nižších marží se to vyrovná. Dohromady obě opatření sníží cenu pohonných hmot o částku odpovídající dvěma korunám a padesáti haléřům za litr.
Vláda pod tlakem
Popravdě řečeno, velký ekonomický smysl to nedává. Psychologický, a tím i politický důvod to má určitě. Prudké zdražování posledních dnů jistě vzbudilo obavy, že se ceny vymkly kontrole. Vládní zásah dává na vědomí, že ministři nikoho nenechají ve štychu.
Spotřební daň z nafty o korunu padesát haléřů na dva měsíce snížila před čtyřmi lety také tuzemská vláda Petra Fialy (ODS), jen s tím od vypuknutí krize na Ukrajině čekala skoro čtyři měsíce. Kabinet Andreje Babiše (ANO) se asi ocitl pod větším tlakem.
Vlastně při zásahu do ceny pohonných hmot o tolik nejde. Doprovodné emoce lze vysvětlit napjatými poměry na politické scéně, anebo také tím, že se volný trh stal v Česku posvátnou krávou, a že se tedy do něho nemá zasahovat.
Samozřejmě, záleží na tom, jak cenová intervence proběhne. Neosobní byrokratický model po vzoru Rakouska by mohl probuzené emoce uklidnit.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
