Rakousko se shodne na zákazu sítí dětem. Proti jsou Svobodní, volí je mladí muži, tvrdí politoložka
Rakouská vláda zvažuje zakaz sociálních sítí dětem do 14 let. Mělo by se to týkat těch služeb, které používají návykové algoritmy. Podle politoložky Anny Durnové na záměru panuje široká odborná i politická shoda, s výjimkou strany Svobodných. „A není to náhoda, protože v Rakousku je volební právo od 16 let a mladiství, zejména mladí muži, představují pro FPÖ významný elektorát. A vidíme, že radikalizace na internetu právě v této skupině probíhá velmi zřetelně,“ upozorňuje.
Rakousko také loni zakázalo používání mobilních telefonů ve výuce, pokud nejsou potřeba pro konkrétní úkol. „Mluví se o tom, že nyní se budou měnit učební plány, aby děti prošly mediální a digitální výchovou, včetně problematiky umělé inteligence. To je pedagogická rovina. Proti ní je ale rovina digitálního práva, která upozorňuje na to, že to nebude tak jednoduše technicky proveditelné,“ dodává Durnová.
Čtěte také
Technické detaily opatření se mají diskutovat v následujících měsících, podle vládního zmocněnce pro digitalizaci Alexandra Prölla by ale zákaz mohl začít platit v prvním čtvrtletí příštího roku.
Součástí zákona bude i způsob, jak ověřovat věk uživatelů, aniž by dotyčný musel sociálním sítím poskytovat své osobní údaje. Využívat by měl rakouskou digitální občanku ID Austria, kvůli tomu ale mezi odborníky panují obavy, aby uživatelé neztratili anonymitu vůči úřadům.
„To je asi jediná kritika, která zaznívá ze strany odborné veřejnosti. Je ale třeba říct, že hlavním motivem zákazu není narušit anonymitu internetu, ale chránit děti a mladistvé před návykovými sociálními sítěmi. A na tom panuje shoda,“ shrnuje politoložka a socioložka působící na Vídeňské univerzitě.
Experiment bez sítí
To, jak Rakušané berou celou věc vážně, podle Durnové ilustruje nedávny Handyexperiment, kdy na 72 tisíc dětí na tři týdny odložilo své chytré telefony – buďto je vyměnilo za tlačítkové, nebo si alespoň deaktivovalo všechny sociální sítě. A souběžně mezi nimi probíhá dotazníkové šetření, které bude zkoumat i dlouhodobé dopady.
Čtěte také
„Zajímavé je, že spoustu dětí to motivovalo sociální sítě nechat deaktivované i po skončení experimentu. Součástí byla i rozsáhlá osvěta, jak mohou rodiče podpořit své děti nebo jak se mají zapojit školy. Medializace ukázala, že to lze zvládnout a že ty problémy se soustředěním nebo se spánkem má více dětí,“ popisuje.
Durnová vysvětluje, že v Rakousku je míra digitalizace nižší než v Česku a ochrana soukromí obecně je důležitým znakem rakouské společnosti. Každý zákon je také možné obejít, ovšem sama vnímá, že pravidla se u našich jižních sousedů dodržují více.
„To neznamená, že neexistují Rakoušané, kteří nedodržují pravidla, ale když si to vezmete jako celospolečenský trend, tak více věří institucím než Češi,“ konstatuje.
Rakouským návrhem by se podle ní mohlo Česko inspirovat, případně na českých školách zopakovat Handyexperiment. „Zjistili bychom, kde jsou třecí plochy, v čem panuje shoda a čeho se obáváme. A mohli bychom se začít bavit o tom, jak chceme regulovat bytí dětí a mládeže na sociálních sítích,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
