Dětem prospěje, když budou na sítě chodit až starší, míní psycholožka. Analytik: Řešme i algoritmy

Paní Horálek, bylo by to prospěšné, kdyby se dětem do 15 let zakázal přístup na sociální sítě?

Horálek: Z mého pohledu určitě. Jen jsem přemýšlela o tom, že se neustále zmiňuje ten zákaz, ale jestli by nebylo lepší to začít skloňovat jako odložení hranice.

Čtěte také

Zakazovat dětem sociální sítě? Holý: Pít alkohol jim také nedovolujeme, i když to někteří obchází

Dnes už je tam hranice 12 let, na některých sociálních sítích třeba více, ale my tomu říkáme zákaz. Neměli bychom tomu říkat odložení hranice? Tu už v České republice máme třeba u alkoholu, u řidičských průkazů a podobně.

Baďura: Odložení hranice určitě zní lépe než zákaz, to se shodneme. Já bych ještě používal termín regulace. O té už se určitě můžeme bavit. Pro zákaz jako takový bych se osobně nevyslovil.

Petr Baďura|foto:Tomáš Berný, Český rozhlas

Jak byste tedy obhájila tu potřebu neumožňovat dětem do 15 let přístup na sociální sítě, paní Horálek?

Horálek: Z výzkumů je jasné, že děti, na které se cílí, nemají ještě vyzrálý mozek a další věci. Jde o to, že algoritmy, které tam jsou, přímo cílí na to, aby udržely co nejdéle  pozornost dětí, které to samy neumí rozhodovat a umět zastavit.

Pane Baďuro, nejsou toto argumenty, které by vás přesvědčily?

Baďura: To jsou samozřejmě vynikající argumenty, ale pojďme se bavit o tom, jak jsou nastavené algoritmy. Pojďme být v komunikaci s provozovateli veškerých těch platforem. My jsme v rámci svého výzkumu a doprovodných aktivit v pravidelném kontaktu i s dětmi a ony samy nejsou proti regulaci, ale po zákazu jako takovém určitě nevolají.

Není spíš potřeba tlačit na provozovatele sociálních sítí, paní Horálek, aby byly algoritmy co nejbezpečnější pro děti?

Horálek: Určitě. Ale nevím, jestli by se nám to mohlo podařit, protože pokud vím, tak většina firem buď sídlí v Americe, nebo v Číně. Nevím, jestli Česko, nebo možná celá Evropská unie může mít až takový dopad, že by provozovatelé změnili tyto algoritmy.

Helena Horálek, psycholožka|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

„Bezpečnost provozu“

Pane Baďuro, nejste přílišným optimistou, když si myslíte, že z Evropy dokážeme zatlačit na provozovatele třeba Facebooku, Instagramu nebo TikToku tak, aby jejich používané algoritmy byly bezpečnější pro děti?

Baďura: Možná ano, možná je tento pohled malinko naivní a iluzorní. Na druhou stranu, je tu nedávná zpráva UNICEFu, jestli se nepletu, z prosince 2025, která tvrdí, že plošné zákazy nejsou řešením.

Čtěte také

Španělsko zvažuje zakázat dětem sociální sítě. Koubský: Neřeší to problém. Sítě ubližují i dospělým

Počkejte tento fond uvádí, že samy o sobě zákazy nejsou řešením. Čili nevylučuje úplně možnost toho zákazu.

Horálek: Přesně tak – ale zákaz sám o sobě není řešením. Ano, my máme daleko na to zatlačit na algoritmy jako takové, nicméně se pořád bavíme o tom, že děti jsou ohrožené. Ochrana ano, ovšem zákazy celkově nefungují jako nejúčinnější nástroj. Já si teď dovolím vypůjčit takovou analogii, kterou věřím, že posluchači relativně snadno pochopí.

Když se budeme bavit o dopravě a dopravní bezpečnosti, tak se tam snažíme přeci kombinovat regulaci, edukaci, infrastrukturu, prevenci. Dodnes jsme nezakázali dětem chodit ven. Nezakázali jsme auta. Přestože úrazy z dopravy patří mezi nejzásadnější důvody, proč mladí umírají, proč dožívají v invaliditě.

Pojďme stejný přístup uplatnit i u sociálních sítí nebo v obecnější rovině u digitálních technologií.

Čtěte také

Algoritmus sociálních sítí funguje na dětský mozek jako automat na peníze, popisuje expertka Klusová

Nemělo by se v případě sociálních sítí, paní Horálek, postupovat podobně jako v případě regulace dopravního provozu?

Horálek: Já myslím, že dopravní provoz je širší. Zaznělo, že jsme nezakázali dětem chodit po přechodu. Ale zároveň jsme dětem řekli, že řidičský průkaz dostanou až v 18 letech, je tam ten odklad. Zároveň jsme rodičům řekli, že všichni budou připoutaní a děti musí mít autosedačky.

Samozřejmě neříkám, že jenom máme vydat nějaký zákon a říct, že takhle to bude a hotovo. Já se na prevenci rizikového chování zaměřuju více jak 20 let. Je potřeba k tomu mít i ty další věci, třeba edukaci pro rodiče, pro celou veřejnost a podobně.

Myslím si, že to odložení by dětem určitě pomohlo. Minimálně proto, že by na děti samotné nebyl tak silný tlak vrstevníků, že na sítích musí být, protože tam jsou všichni. Teď je to tak, že vlastně obchází zákon. A třeba dost dětí to nechce obcházet zákon.

„Uživatelé“ a „klienti“

Paní Horálek, mluví výzkumy a vaše praxe psycholožky jednoznačně o tom, že sociální sítě škodí mladším dětem?

Horálek: Z mého pohledu ano, jak výzkumy, tak i moje praxe.

Čtěte také

Zákaz sociálních sítí? Psycholožka věří víc rodičům než Bruselu, agresivní praktiky by ale regulovala

Z vašeho pohledu ne, pane Baďuro?

Baďura: Já teď nechci vůbec být ofenzivní, nicméně paní Horálek se setkává zejména s dětmi, které už konkrétní problém mají. Z našich výzkumů vyplývá, že nadužívání sociálních sítí je zejména dívčí doména. A to jsme ještě neotevřeli problém gamingu, který zase dopadá na chlapce.

Pokud se to nepřeklopí do problematického užívání, kdy jsou průvodní jevy velmi podobné klasickým závislostem na běžných látkách, tak sítě přináší i řadu benefitů třeba v sociální oblasti.

Paní Horálek?

Horálek: Zareaguji na ty závislosti. Jsou jenom dvě oblasti podnikání, kde je klient nazýván uživatelem: jsou to nelegální návykové látky a sociální sítě.

Co všechno by se mělo odložit pro děti mladší 16 let, pokud jde o jejich pobyt na sociálních sítích? Jak by se to vymáhalo? A bylo by lepší s regulací počkat, až budou známé výsledky podobné politiky z Austrálie, kde podobný zákaz platí od letošního roku? Poslechněte si celé Pro a proti, audio je nahoře v článku.